Dále připomínají, že epidemie zpravidla přinášejí větší ekonomické zlomy než reformy a revoluce a tvrdí, že takový ekonomický zlom proběhl v roce 2020 (to je ten jejich „velký reset“). S ním souvisí i reset společenský. Předpokládají, že svět čeká období rostoucích rozdílů a zmatků. Po tomto období národní vlády zavedou vyšší zdanění bohatých a rozsáhlé sociální programy a opět zavládne harmonie.

Teď k tomu, jak se podle autorů změní mezinárodní uspořádání (v anglickém vydání od strany 44)

1. Covid ukázal, že neexistuje žádný globální řád. Pouze chaos. „Mezinárodní spolupráce“ byla jen frází. Ve skutečnosti každý stát hájí své zájmy.
2. Autoři dále tvrdí, že příště konflikty nebudou mít ideologickou povahu (nebude se kupříkladu jednat o konflikty mezi demokraciemi a diktaturami). Bude se jednat o pouze o střetnutí různých nacionalismů. Že v roce 2024 ti stejní lidé vykřikují o tom, že západní demokracie musí porazit ruskou diktaturu, to čtenáře nejspíš nepřekvapí.
3. Národní vlády budou usilovat o více ekonomické soběstačnosti. Existuje tendence vracet výrobu do původních zemí a covid tuto tendenci dramaticky urychlí. Je zajímavé, že ještě v roce 2020 si oba autoři nedokázali představit, k čemu povede Green Deal.
4. Lze čekat silné útoky národních států proti mezinárodním institucím a proti volnému pohybu kapitálu. „že proběhne určitá de-globalizace je nevyhnutelné. Bude poháněna růstem nacionalismu a rozpadem globálních struktur na menší celky,“ píší Schwab a Malleret. Pokládají to za obrovskou hrozbu, protože nevěří, že by mohla přežít demokracie bez globalizace. Bylo by zajímavé zjistit, jak si vysvětlují, že demokracie byla na Západě 100 let i bez globalizace v dnešním slova smyslu.
5. Dále očekávají zhoršení vztahů mezi Čínou a USA. Volají po nových vztazích, ty ovšem mají – pro čtenáře asi překvapivě – vycházet ze vzájemného respektu a z toho, že nikdo nebude tvrdit, že on je ten dobrý a ten druhý ten špatný. Kdyby si Velký reset přečetl maršál Foltýn, nejspíš by vyslal do Davosu trestné komando.
6. Za hlavní nové riziko označují Schwab a Malleret malé chudé státy, které se mohou snadno rozpadnout. Vzniknou tak území ovládaná bandami, které šíří teror a nestabilitu. V takových malých státech žije přes dvě miliardy lidí. Hodně z těch malých států je závislých na vývozu surovin, a pokud cena suroviny klesne, státy se zhroutí. Možná by stačilo, kdyby je Spojené státy přestaly vojensky napadat, ale tuhle možnost autoři kupodivu nezvažují.
7. Covid problémy těchto států zhoršuje, protože klesá mezinárodní obchody a zmizely příjmy z turistiky.