Postupovali jsme v sametově revolučním nadšení spíše intuitivně, takže do kostry organizační struktury StB jsme postupně dosazovali nové lidi. Přednost měli jedinci z disentu, případně undergroundu. Po půl roce experimentování vycházejícího hlavně ze zkušeností zpravodajců vyhozených po roce 1968 (a v roce 1990 rehabilitovaných) se lidé z okolí prezidenta Václava Havla obrátili o pomoc k našim budoucím spojencům, konkrétně k britským tajným službám.
Ke konci roku 1990 po asi půlroční praktické zkušenosti z práce na tehdejším Úřadu na ochranu ústavy a demokracie jsem se konečně mohl seznámit i se špionážní a kontrašpionážní teorií a praxí britských institucí (MI5, MI6, SAS). Řeč přišla také na jejich historii, úspěchy, neúspěchy a poučení z nich. Ne náhodou naši instruktoři zmínili také otázku budování zpravodajských sítí třeba za II. světové války na územích okupovaných nepřítelem. Za nejpřirozenější a zároveň nejnebezpečnější způsob jejich vytvoření byl princip sněhové koule, kdy se na zárodečné jádro postupně nabalovali známí a pak jejich známí a dále známí známých. Pak stačilo, aby se do některé z počátečních kategorií dostal nepřátelský agent a celá odbojová organizace byla kompromitovaná. Její členy pak zatkli, případně převerbovali na opačnou stranu.
Na tohle více než třicet let staré poučení jsem si vzpomněl při sledování vývoje kauzy Dozimetr. Při sledování historie vzniku hnutí STAN mi totiž připadá, že také vzniklo na principu sněhové koule postupným nabalováním politiků z komunální úrovně, kteří chtěli ovlivňovat politiku celostátní . Zaráží mě zvláštní forma parazitického jednání hnutí, kdy jako nosiče na cestu do Sněmovny nejprve použilo TOP 09 (2010, 2013) a v posledních volbách v loňském roce bezprecedentně v koalici zneužilo Pirátskou stranu tzv. překroužkováním.
Sleduji-li hnutí STAN pohledem přes kauzu Dozimetr a způsoby, jakým dochází k nominacím na posty nejen ve vládě, ale i v bezpečnostních složkách (ředitel rozvědky P. Mlejnek), mám pocit, že tento typ sněhové koule obsahuje obrovský paradox. Zárodečné zlínské jádro hnutí bylo sice osobou M. Redla spojené s organizovaným zločinem, nicméně se na něj postupně nabalili zkušení a slušní komunální politici. Zda mezi ně patří také předseda Vít Rakušan, si po jeho argumentaci v případu ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka nejsem jistý.
(rpprvnizpravy.cz,foto:arch.)
