Jak si něco takového může Jourová vůbec dovolit? Kdo si myslí, že vlastně je? Kam až narostlo její ego? Že si dovolí ze své pozice urážet svébytnou evropskou zemi?
Jourová už dávno nebojuje v evropské komisi za nějakou demokracii, ale zcela otevřeně za evropskou diktaturu. A je za to také královsky placena – 580.000,- Kč měsíčně nemá ani český prezident. Proč by tedy nezpívala bruselskou píseň? Je ale ve své podstatě jedno, jestli je jen „prodejná“, nebo zda přešla na diktátorské pozice z náhlého přesvědčení. Obojí je nebezpečné jako jakýkoli fanatismus, který svůj pohled na svět prohlašuje za jedinou pravdu, a žádá po ostatních, aby se této pravdě podřídili. I to už v evropské historii bylo. A je jedno, zda nositelem bylo fašistické Německo nebo rudý Sovětský Svaz. Hrozné bylo obojí, a obojí začínalo nenápadně a pozvolna. Dnes nám čím dál víc diktuje a vyhrožuje Brusel. A už ani ne nenápadně.
Podpora ze strany českého ministra zahraničí je v okamžiku, kdy Jourová hrubě urazila jinou evropskou zemi, výrazem nedůvodné submisivity vůči Bruselu, zatímco bychom mohli právem očekávat, že se naopak zastane Maďarska, které bylo výroky Jourové hrubě dotčeno, a které je naším sousedem a spolu s námi členem V4.
Budeme si ale muset opravdu vybrat. Buď budeme hájit tu pravou demokracii a právní stát, nebo Brusel. Protože představa demokracie v podání dnešního Bruselu je diktatura vůči členským zemím. Tedy maďarská demokracie není nemocná. To jen ta evropská je dávno mrtvá. A Jourová tančí na jejím hrobě.
Ne, k odstoupení neměl Jourovou vyzvat premiér Orbán. K odstoupení ji měl vyzvat premiér Babiš. Protože Jourová dnes dělá v evropské komisi ostudu České republice, končí komentář Jana Zwyrtek Hamplová.