Velmi těžkou pozici měl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který hájil krok vlády. Ta začala proces vedoucí k bezpečnostnímu posouzení projektů od oslovených uchazečů, z jejichž řad byla vyloučena Čína, ale růstal ruský RosAtom.
Shrnuto, vláda se chová tržně, kapitalisticky, podle principu svobodného trhu a férové konkurence, tedy hodnot, jimiž se jindy zaštiťuje i opozice – nesmí ale jít o Rusko. V ten okamžik se opozičníci začnou chovat po starém normalizačním způsobu, a všechno ideologizují.
Jak napsal kdysi G. K. Chesterton, totalita se vždy vrací v novém kabátě a zaklíná se ochranou proti totalitě. Zde jsme toho byli svědky v přímém přenosu. To, čeho jsme se chtěli se starým režimem zbavit, se nám zčerstva vrací, včetně zapálených, arogantních až agresivních výroků novodobých svazáků.
Je paradoxní, že Rusko se – zejména v energetice – chová ryze tržně. Když ho někteří aktivisté chtěli nařknout, že by mohlo například dodávky plynu zneužít k vydírání, Rusové je naprosto vyvedli z omylu. Řekli – vy chcete zajistit bezpečnost energetických dodávek, avšak my jsme na druhé straně téhož potrubí, a nám jde o dosažení téhož, z druhé strany, tedy o bezpečnost energetického odběru. A pravdou je, že ruské dodávky plynu byly vždy spolehlivé – pokud nezačal hrozit jejich přerušením Západem podporovaný zlopověstný ukrajinský premiér Jacenjuk.
Stejně tak – a ministr Havlíček to zdůraznil – co se výstavby jaderných bloků týče, RosAtom realizuje dvě elektrárny v Evropské unii, a nikdo kolem toho nevyšiluje, jak předvedli lidoveci Jan Bartošek a Marián Jurečka pirát Jan Lipavský. Tito ideologové nejsou schopni pochopit (nebo ochotni připustit), že Rusko má zájem o kšefty a sebemenší dodavatelská nespolehlivost by je obchodně velmi poškodila.
Věcné polemiky tito opoziční poslanci nebyli schopni, namítali pouze jakási stanoviska zpravodajských služeb, která jsou ovšem z definice utajená, takže by se měl do práce pustit Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), aby zjistil, zda se poslanci nedopustili nějaké bezpečnostní indiskrece, což je trestněprávní delikt.
(Tento nešvar se šíří jak mor již nejméně dvacet let, zejména ve Spojených státech působí naprosto rozkladně, když se argumentuje s odvoláním na tajné služby, jejichž výstupy jsou utajené a velmi obtížně soudně přezkoumatelné – čili zpravodajci si v nich mohou napsat, co chtějí, a někdy ještě i něco více, čímž ovlivňují politiku, což je ovšem daleko za hranou jejich ústavní role.)
Lidovec Jan Bartošek ve své nadutosti zřejmě nabyl dojmu, že může osočit kohokoliv jakkoliv. Vypadl z něj výrok, že oslovení RosAtomu je podobné zvacímu dopisu, který sloužil jako záminka k invazi do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Důkazem pomatenosti jeho kolegy Mariána Jurečky je požadavek, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) písemně schvaloval vládě její kroky. Tento výrok je v podstatě protiústavní, Jurečka chce zavádět móresy, které nemají v zákonech sebemenší oporu, naopak, jsou s nimi v absolutním rozporu.
BIS totiž není orgán ani exekutivní, ani správní, nýbrž informační, jehož výstupy, v rámcích jeho zákonné působnosti, mají směřovat zákonným adresátům. Nikoliv obráceně! Je absurdní vyžadovat, aby vláda o svých
krocích informovala BIS.
Pirát Jan Lipavský nejprve popletl, kdo koho začal považovat za nepřítele (nikoliv Rusové nás, ale my jsme vstoupili do vojenské aliance, která Rusko označuje za nepřítele), a pak začal neomaleně lhát o důvodech, proč ministerstvo obrany platilo pokutu – nebylo to proto, že by v někom „vzbudilo naději“, ale proto, že uzavřelo smlouvu dříve, než vypořádalo námitky jednoho účastníka tendru.
Nakonec se mu to ale v hlavě všechno zdrclo a on pronesl naprosto šílenou větu, kterou ocituji: „RosAtom je součástí ruského vojenského komplexu, vyrábí atomové bomby a ty na nás míří. To je úplně jednoduché.“
No, doufejme, že čeští voliči se vyvarují experimentu, abychom žili v Lipavského jednoduchém světě, tolik jsme snad nehřešili, abychom si zasloužili takový trest.
Jenže to nebylo všechno. Po dvou bláznech si Česká televize pozvala vládního zmocněnce pro energetiku Václava Bartušku, který prokázal svou ideologickou vykovanost a beze studu vykládal nesmysly, podpořené údajnými stanovisky zpravodajských služeb, které však nejsou za své (des)informace trestně zodpovědné, a navíc jsou z definice tajné, takže Bartuška si snad vykoleduje přezkum své bezpečnostní spolehlivosti od NBÚ, pokud tam jsou profesionálové a ne třasořiťky.
Nicméně to není u Bartušky to nejhorší. Skandální je sama jeho existence coby státního úředníka. Ten by neměl zaměstnávat kriminální živly (a NBÚ by jim neměl dávat bezpečnostní prověrku).
A Bartuška je odporným autorem výroku z května 2015, který se vztahuje k Ukrajině:
„Na druhou stranu jsme velmi podrobně sledovali model, který byl použit na východě Ukrajiny, v Doněcku, Luhansku a v dalších městech. Šlo to jakoby přes kopírák a popírá to teorii o lidovém povstání. Skupina civilistů obsadí budovy administrativy, muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé.“Na tento nelidský výrok (jeho autentičnost lze ověřit ZDE) se vztahují přinejmenším paragrafy trestního zákoníku o schvalování trestného činu a podněcování k trestnému činu. Pokud na tu Bartuškovu zhovadilost nezareagovalo státní zastupitelství a policie, patří jim hanba. Pokud takovou zrůdu zaměstnává stát, padá odpovědnost na jeho hlavu. Pokud něco takového neprověří NBÚ, je zcela zbytečný. A pokud se toto má objevovat na televizní obrazovce, jsme na cestě k další totalitě.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
