Přišla vleklá epidemie, vláda projevila neuvěřitelnou neschopnost, Piráti naopak postupují se značnou profesionalitou, a co bylo včera nemožné, to dnes působí celkem realisticky. Tedy dredatý premiér nebo dredatý ministr vnitra.

Jaký by to mělo dopad na každodenní životy obyčejných lidí? Když tuto otázku pokládáme, zjišťujeme, že o Pirátech vlastně víme velmi málo, a že jejich názory jsou zcela nejasné. V minulých volbách uspěli na základě slibu, že zavedou to, co už bylo mnoho let zavedeno. Jejich voličům to stačilo. Stejně se ukazuje, že voličům Pirátů nevadí korupce, zneužívání moci, a že Piráty nemůže poškodit žádný typ skandálu.

Výkladní skříň ukazuje lidi mladšího středního věku, kteří se chtějí bavit. Spousta alkoholu, spousta drog, žádné zábrany, nejrůznější sexuální výstřednosti a život jako permanentní pouliční veselice. A do toho těžba bitcoinů. To by ještě nebylo tak strašné. Běžný občan by si občas zaklepal na čelo, a občas by se pohoršeně zamračil, ale jeho život by tím nebyl příliš poznamenán.

Jenže nechtějí taky zavádět radikální změny? Odpověď nezískáme pohledem na Piráty, ale tím, že se podíváme stejným směrem. Ke komu Piráti vzhlížejí? Koho respektují? Jakoukoliv vrchnost! Chce Westinghouse zakázku? Piráti začnou okamžitě prosazovat vyřazení všech konkurentů. Chtějí zakázky americké zbrojovky? Piráti okamžitě požadují utracení neomezené částky. Poníženě donášet vrchnosti a hrbit se před ní, to je skutečné Pirátství. Jsou to lidé, kteří se dokážou nevázaně bavit, když se to po nich chce. Ale i během těch nejspontánnějších chvil se dokážou neuvěřitelně detailně hlídat, aby se snad nedopustili něčeho nekorektního. Zkuste si třeba představit Prague Pride, kde má bílý deviant na vodítku černocha. Nemožné! Něco takového se jim nestane nikdy.

Chcete-li vědět, jak mohou Piráti změnit váš život, nedívejte se na Piráty, ale dívejte se do Bruselu, na prohlášení Sorosovy Open Society a do korporátních centrál. Problémy mohou nastat vlastně jen tam, kde se zájmy různých skupin globalistů budou křížit.

Jsou nicméně věci, o kterých je jisté, že je to obnášet bude:

• Tvrdá cenzura, a to i na úrovni soukromých hovorů,

• Likvidace občanských práv. Obyvatelé musí být udržováni ve strachu. Kdokoliv bude označen za nekorektního, může být zmlácen, zatčen, vyhozen z práce nebo cokoliv jiného.

• Záplava neustálých obvinění a soudních procesů kvůli údajnému narušení práva nějaké menšiny.

• Likvidace drobného pěstitelství, samozásobitelství a sousedské výpomoci. Ty totiž překáží korporátním produktům.

• Zabavení zbraní a obranných prostředků.

• Likvidace posledních místních nezávislých firem.

• Zavedení nesmyslných klimatických opatření, které zničí místní krajinu, zemědělství i výrobu.

• Likvidace národa jako skupiny, která se svým jazykem, kulturou a dějinami liší od jiných skupin.

• Vytvoření kompaktní masy konzumentů, kteří mohou být přesouváni mezi zeměmi podle momentálních korporátních zájmů.

• Dokončení likvidace místního školství. Nakonec už i prostá gramotnost bude pokládána za něco přehnaného, staromódního a nepotřebného.

• Podpora takové migrace, aby původní obyvatelé ČR byli v menšině.

• Změna volebních zákonů tak, aby byl volební výsledek určován v Bruselu a místní lidé do něj nemohli mluvit.

• Zvyšování výdajů na zbrojení, zahraniční mise a na další války.

• Snižování korporátních daní.

• Neustálé útoky na rodinný život, včetně zpochybňování pohlavní identity předškolních dětí.

• Zavádění prvků islámského práva a podpora islamizace země.

• Další restituce.

Piráti v tom vlastně nejsou důležití. Stejně by to mohl realizovat jakýkoliv místní pohůnek. Kdybyste seděli v Bruselu, a šlo vám jen o to, aby lidé v nějaké podmaněné zemi nedělali problémy, a kdybyste se z nich snažili vydřít víc a víc, dělali byste přesně tohle. A je vlastně lhostejné, jestli to v té které zemi budou realizovat Piráti nebo někdo jiný. Piráti jsou o něco horlivější než tzv. solidní strany, ale rozdíl

Za prvé. Až uslyšíme první povolební prohlášení, zděsíme se.

Za pár týdnů nebo měsíců zjistíme, že se toho vlastně tolik nezměnilo. Nabydeme pocitu, že naše obavy byly přehnané.

A po dvou letech naopak zjistíme, že se poměry opravdu změnily, aniž bychom si toho všimli.

Přirovnání k únoru 1948 není v žádném případě na místě. Komunisté postupovali brutálně, ale chtěli vybudovat silnou a bohatou zemi. V případě Pirátů bude stejná brutalita spojena se strategií „vymačkej a zahoď.“

Budou to hodně těžké roky. Ale nakonec mohou vést k rychlejšímu zhroucení současného politicko-ekonomického režimu. Je ovšem otázka, jestli budeme mít připraveno něco lepšího.

A během těch těžkých let to opravdu nebude jednoduché. Nelze předpokládat, že bychom z toho vyšli tak snadno jako italští venkované, kteří dál hospodařili na svých políčcích a v zásadě nezúčastněně mohli sledovat pád římské říše.