Na Krym podle map ve školním atlase označeném jako sporné území se politici vypravili na vlastní náklady, aby se přesvědčili, jak se v současnosti na území poloostrova žije.

"Krym je  perspektivní území, o němž bohužel ví  veřejnost z většiny českých médií jen velmi málo a když něco, tak se ještě záměrně vybírají  informace, které nemusí být objektivní  a tak jsme chtěli vidět ty hrůzy, které o životě na Krymu líčí náš tisk a sdělovací prostředky," vysvětlil důvod své návštěvy Jaromír Kohlíček na setkání se zástupci médií.  Europoslanec  se už společně s dalšími Čechy  účastnil Jaltského ekonomického fóra, navštívil například Sevastopol, Simferopol nebo místní ponorkovou základnu.

Vyvrcholením akce podle účastníků cesty byla návštěva přehlídky Černomořské flotily.

"Pohled na ni je skutečně impozantní,“ řekl europoslanec, který v roce 2016 v Bruselu nahradil zesnulého Miroslava Ransdorfa.

"Nebyli tam ani vlci, ani medvědi a ani žralok nás nesežral, když jsme se šli koupat do moře,“ dodal s úsměvem Jaromír Kohlíček.

Účastníci cesty na Krym mají jasno i o  sankcích, které po anexi uvalila na toto území Evropská unie a Spojené státy.

"Mám v okruhu několik přátel, o nichž jsem přesvědčen, že by mohli investice na Krymu zvážit,“ uvedl Josef Skála, který pak na dotaz, kdo to je,  pouze dodal, že se jedná o podnikatele v oblasti realit.

"Naše oficiální politika je tupohlavá, byl bych nerad, kdybychom zase ostrouhali,“ dodal k investicím Kohlíček.

Sankce ovlivňují také běžný život obyvatelů Krymu a turistů, kteří nemohou platit běžnými debetními a kreditními kartami, stejně tak jako je v oblasti problém s příjmem mobilního signálu a internetu.

"Krym je výborné místo pro rekreaci díky tomu, že vás neustále neobtěžují různé zprávy. Můžete si tak vychutnat krásné pobřeží, vynikající víno a pohostinnost místních lidí,“ vidí v omezeních určitou výhodu europoslanec. Podle europoslancových slov panuje  s životem na Krymu spokojenost. Navíc do oblasti dlouho zanedbávaného poloostrova nyní hodně  investují regiony po celém Rusku. Na úroveň ruské federace se od roku 2014 rovněž na Krymu zvýšily mzdy a důchody. Problemy má ještě soukromý sektor, který by bez státních intervencí těžko přežil. Jedním z hlavních příjmů pro Krym byl v minulosti cestovní ruch, který v současnosti táhnou především turisté z Ruska.

Největšímu letišti v Simferopolu roste prudce počet cestujících, ale letadly se lze na poloostrov dostat  pouze z Ruské federace. Josef  Skála, který Krym navštívil třikrát již v osmdesátých letech, jej přirovnal  k Azurovému pobřeží. "Jsem však přesvědčen, že se Krym stane vyhledávanou destinací i českých turistů, stejně jako Kuba,“ přirovnal Skála Krym ke karibskému státu, který si našli jako cílovou turistickou zemi v současné době i Evropané.

V současnosti se ale čeští turisté na Krym mohou dostat pouze přes pozemní hranici s Ukrajinou, kde může být  proces přechodu komplikovaný. Pokud by však cestovatelé letěli přes Rusko, stejně jako česká delegace, hrozí jim dvouletý zákaz vstupu na ukrajinské území.

Výprava českých politiků a aktivistů se rovněž podívala do dětského tábora Artěk, který je po rozsáhlé rekonstrukci podle Josefa Skály srovnatelný s kampusy ve Spojených státech. "Těch dětských táborů je celkem deset, z nichž u deviti proběhla modernizace, která desátý tábor ještě čeká, ale k tomu se ještě buduje jedenáctý nový tábor. Výběr dětí na rekreaci  do těchto táborů probíhá podobně jako v minulosti. Děti tam jezdí za úspěchy v různých školních soutěžích a jen 10 procent dětí tam je, protože jim to zaplatili rodiče," vysvětlil Skála.

K bezpečnosti na Krymu se vyjádřil ještě  Jaromír Kohlíček:  " Pokud uvidíte na Krymu policistu, tak určitě není po zuby vyzbrojený, jako policisté, které vidím v Bruselu nebo ve Francii. Lidé, jak nám řekli, se v noci nebojí jít po městě."

Účastníci zájezdu pár slov řekli i k  situaci Krymských Tatarů. Podle jejich slov na území žijí normální životy. V současnosti je dokonce krymská tatarština jedním ze tří oficiálních jazyků na Krymu.