Za posledních dvanáct měsíců zpřísnila centrální banka měnovou politiku o razantních 425 bazických bodů. Hlavním důvodem je stále neutěšený vývoj inflace, která dle ECB zůstane „příliš vysoká po příliš dlouhou dobu“, komentuje Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Celková inflace bude sice dle ECB dále klesat i ve zbytku letošního roku, trnem v oku však zůstává setrvačnost její jádrové složky. Zatímco celková meziroční inflace v červnu zvolnila z 6,4 % na 5,5 %, jádrová inflace mírně vzrostla na 5,5 %. Povzbudivou zprávou je pro ECB naopak silný průsak vyšších sazeb do ekonomiky – zpřísněné podmínky financování stále více tlumí poptávku, což je jeden z důležitých faktorů při navracení inflace zpět k cílové hodnotě. Ochlazení ekonomiky ostatně naznačují i červencové výsledky podnikatelských nálad – souhrnný index PMI v eurozóně se propadl pod hranici 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese.

Oproti předešlým zasedáním byla dnes ECB směrem ke svým dalším krokům vyloženě opatrná a trhům nedodala žádný forward guidance. Podle šéfky ECB Christine Lagarde může centrální banka v záři sazby zvýšit, nebo si vybrat pauzu, jež ale nemusí být trvalá. Do popředí se tak znovu dostala mantra „závislosti na datech“ – o tom, zda půjdou sazby nahoru i v září, rozhodne dynamika jádrové inflace, nová makro prognóza a síla transmise měnové politiky.

Z našeho pohledu bude zásadní především vývoj jádrových inflačních tlaků, u nichž v nejbližších měsících očekáváme relativně silnou persistenci. Vzhledem k nové makro prognóze pak bude důležité, na jaké úrovni odborný aparát uvidí celkovou i jádrovou inflaci v roce 2025 – pokud nadále nad dvouprocentním cílem, pak to bude pro centrální banku jasný impuls dále utáhnout měnovou politiku.

Shrnuto, podtrženo, úrokové sazby v eurozóně se již nacházejí velmi blízko svého vrcholu. Pokud by měl vývoj jádrové inflace a růstu ekonomiky překvapit směrem dolů, může se z pohledu ECB jednat o poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu. Vzhledem k našemu inflačnímu výhledu a převládajícímu jestřábímu nastavení Rady guvernérů je pro nás ale pravděpodobnější varianta ještě jednoho zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na 4,0 % na zářijovém zasedání.