Komedii MSC sledovalo (dle oficiální informace v předvečer konference) přibližně 40 hlav států, 1 000 novinářů, 5 000 policistů. V podstatě lze tvrdit, že víkendová hra představuje hledání starých a nových přátel Západu.

Tato skutečnost není k smíchu, k jásání a tanci, které charakterizují karnevalovou dobu, ve které se konalo MSC i proto, že se ve skutečnosti nepodařilo organizátorům provést konferenci bez Ruska. To mj. nebylo ani pozváno a předem oznámilo, že případné pozvání nepřijme. Předpokládám, že západní politické a vojenské elity neznají, včetně českého prezidenta in spe Pavla, co řekl svého času Karel IV. český král a císař římský (1316 – 1378):

I proto a kvůli deficitu čistého svědomí se očekávalo, že evropské hlavy států a vlád se zúčastní přednášek a diskusí v hotelu Bayerischer Hof, stejně jako bezpečnostní experti a novináři z mnohých států světa si počkají na vystoupení hvězd: americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, amerického ministra zahraničí Antony Blinkena, čínského delegáta, bývalého ministra zahraničí Wang Yi a samozřejmě i na výsledky některých bilaterálních setkání. V nich se potvrzuje Murphyho zákon: Nic nevypadá z blízka tak hezky, jak to vypadalo z dálky. A ale i slova francouzského básníka a autora bajek Jean De La Fontaine (1621 – 1695): Na světě běhá mnoho lidí, pro něž je šita tato věc: na dálku velikán, však zblízka pitomec.

Zastřešující otázkou konference byla restrukturalizace globálního, ale především evropského bezpečnostního řádu pod vedením aliance NATO s kandidátskými zeměmi Švédskem a Finskem a s tím spojené otázky: Kdo je pevně na straně Západu a Ukrajiny - a kdo není? Jakou roli může a chce Británie hrát v budoucí evropské bezpečnostní architektuře po brexitu a politických turbulencích se třemi premiéry během jednoho roku? Proč je nutné věnovat zvláštní pozornost zástupcům z Afriky, Asie a Jižní Ameriky?

Například, že před setkáním Anthony Blinkena a Wang Yi, čínský diplomat obvinil USA z pomlouvačné kampaně proti jeho zemi a oznámil mírovou iniciativu ČLR v ukrajinském konfliktu. Harrisová na to v o čtvrť hodiny zpožděném projevu odpověděla: Loni jsem stála na tomto pódiu a varovala, že ruská invaze na Ukrajinu je na spadnutí. Zdůraznila, že obavy z rychlé porážky Ukrajiny a rozpadu NATO se ukázaly jako neopodstatněné: Kyjev je stále ukrajinský, Rusko je oslabené a transatlantická aliance silnější než kdy jindy. Obvinila Rusko ze spáchání zločinů proti lidskosti: Zkoumali jsme důkazy, známe právní normy a není pochyb o tom, že se jedná o zločiny proti lidskosti.

1. Biden cestuje podruhé do Polska a ne do Německa.
   
2. Ohlášená cesta kancléře Scholze do Washingtonu na začátku března je prezentována jako důkaz dobrých bilaterálních vztahů!?
   
3. Harrisová vedla vysoce postavenou americkou delegaci. Nikdy předtím se MSC nezúčastnilo více poslanců a senátorů než v roce 2023. Kromě Harrisové se šéfové demokratů a republikánů v americkém Senátu Chuck Schumer a Mitch McConnell setkali s kancléřem Scholzem (SPD) - což je známka nadstranickosti, která se ve Washingtonu stala vzácností.

Zvláštní pozornost si zaslouží mj. trojstranné, devadesáti minutové setkání Anthony Blinkena (1962), prezidenta Ázerbájdžánu, od roku 1918 do 1920 prvního demokratického státu v muslimském světě, Ilhama Alijeva (1961) a premiéra Arménie Nikol Pašinjana (1975). Proč?

1. V minulosti, když USA organizovaly podobná setkání na různých úrovních, označovaly svůj úkol jako zprostředkování. Tentokrát v komentáři ministerstva zahraničí k výsledkům schůzky žádná taková definice není.
   
2. V předvečer MSC náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na tiskové konferenci uvedl, že Moskva je připravena uspořádat nové třístranné setkání na úrovni ministrů zahraničí s Ázerbájdžánem a Arménií, aby se v rámci stávajících dohod dále posunula směrem ke stabilizaci. Jeví se mi, že pátá kolonie v MZV RF zaspala a proto vlak s událostmi musela dohánět upřesněním mluvčí Maria Zacharovová: Je třeba odklonit se od zmrazení vyjednávacího procesu obnovením práce na všech normalizačních cestách, včetně odblokování dopravních komunikací, delimitace hranic, uzavření mírové smlouvy a kontaktů s občanskou společností.
   
3. Kromě toho 15. února 2023 Pašinjan na zasedání vlády sdělil, že Jerevan předal Baku svůj návrh holistické smlouvy s arménskými návrhy, který je Arménie připravena podepsat co nejdříve. Pašinjanův akční vzorec tak získává logiku postupných opatření: nejprve je podepsána mírová dohoda s Ázerbájdžánem a její parametry se týkají vymezení hranic a odblokování dopravních komunikací na bilaterální bázi. Tím se zcela anuluje trojstranná dohoda mezi Ruskem, Ázerbájdžánem a Arménií z 9. listopadu 2020, která zastavila druhou karabašskou válku, a všechny následné mírové dohody. Moskva by se do tohoto procesu mohla zapojit, ale už ne jako prostředník, nýbrž jako konzultant poskytující geografické mapy a něco dalšího.
   
4. Kromě toho se ministři zahraničí členských států EU dohodli na vyslání dlouhodobé monitorovací mise do Arménie na hranici s Ázerbájdžánem. To v regionu vytvoří složitou nepřehlednou situaci. Nepochybuji, že o tomto aspektu Alijev a Pašinjan na setkání s Blinkenem diskutovali. Proč nepochybuji?

Alijev totiž označil dialog za konstruktivní a prohlásil, že je mu blízký přístup Washingtonu a Bruselu. Ten rozdělí proces jednání na dvě samostatné linie: jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem a navázání kontaktů mezi Ázerbájdžánem a arménským obyvatelstvem Karabachu. Kromě toho ve svém vystoupení na panelové diskusi Alijev a Pašinjan fakticky ignorovali mírové úsilí Moskvy. Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan, který předtím navštívil Turecko, na setkání s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem řešil – podle tureckých médií, včetně Hürriyet, konkrétní otázky urychlení přípravy infrastruktury pro otevření pozemní komunikace mezi oběma zeměmi.

Obecně lze říci, že Washington, Jerevan, Ankara a Baku spěchají, protože se obávají vzniku ruského projektu v regionu po ukončení ukrajinské krize. Nikdo by ale neměl zapomínat, že navzdory snaze Arménie a Ázerbájdžánu řešit problémy za zády Ruska, oba státy budou nuceny obnovit mírové rozhovory za účasti Ruska. Proč?