Vyšehrad: Tajemství dávných pohřebišť

Vyšehrad skrývá mnohá tajemství spojená s dávnými pohanskými rituály a pohřebišti. Archeologické nálezy odhalují stopy po žárových hrobech a popelnicích, které naznačují, že se zde pohřbívalo dávno před přijetím křesťanství.

Vyšehrad: Tajemství dávných pohřebišť
Vyšehrad (kresba)
21. února 2025 - 04:52

Vyšehrad, jedno z nejvýznamnějších historických míst v Praze, skrývá mnohá tajemství spojená nejen s českou historií, ale i s dávnými pohanskými rituály. Při archeologických průzkumech a stavebních úpravách zde byly nalezeny stopy po pohanských pohřebištích, která odhalují fascinující minulost tohoto místa.

Jedním z nejzajímavějších míst, kde se pohřbívalo již v dávných dobách, je kaple svatého Martina. Původně se jednalo o kapli Jana Evangelisty, která byla později zasvěcena svatému Štěpánu a nakonec získala současné jméno. Podle historických pramenů zde bylo kdysi pohanské pohřebiště, což dokládají i staré zápisy a nálezy při archeologických výzkumech. V blízkosti kaple se nacházela další sakrální místa, jako například kaple svatého Jana Evangelisty nebo svatého Vojtěcha.

Kaple svatého Martina, postavená v románském stylu, byla součástí širšího komplexu náboženských staveb a je považována za jednu z nejstarších dochovaných staveb na Vyšehradě. Původně možná sloužila nejen křesťanským, ale i pohanským obřadům, protože se v jejím okolí nacházely pohřební mohyly a žárové hroby. Mnohé z těchto hrobů byly zasypány a zapečetěny, aby se zabránilo vykrádání nebo narušení starodávných pohřebních rituálů.


Vyšehrad byl od pradávna nejen sídlem knížecí moci, ale také důležitým pohřebním místem. V dobách před přijetím křesťanství zde byly pohanské hroby, často doplněné o popelnice s popelem zemřelých. O jejich existenci svědčí archeologické nálezy z 19. století, kdy při průkopu silnice pod kaplí svatého Martina byly objeveny kamenné hroby s uloženými kostmi. Dělníci, kteří prováděli výkopové práce, narazili na neporušené popelnice, což svědčí o tom, že Vyšehrad byl kdysi místem, kde se prováděly i žárové pohřby.

Podobné nálezy byly zaregistrovány také u Jeruzalémské brány, která kdysi vedla do areálu hradiště. V průběhu 19. století bylo vyšehradské hradiště přestavováno a mnoho starých pohřebišť bylo buď zničeno, nebo jejich nálezy přemístěny jinam. Mnoho kostí, které byly nalezeny v těchto oblastech, bylo pohřbeno do společných hrobů nebo převezeno do kapitulního archivu.

Jednou z největších záhad Vyšehradu zůstává otázka, kde se nacházejí hroby českých knížat, o nichž se zmiňují legendy. Podle starých pověstí měl být například kníže Krok pochován na Vyšehradě, avšak žádné archeologické důkazy tuto teorii nepotvrdily. Podobně se spekuluje o hrobech kněžny Libuše či dalších významných postav rané české historie.

Psali jsme:

Většina historiků se shoduje na tom, že raně přemyslovská knížata byla pravděpodobně pohřbívána buď na Vyšehradě, nebo v Pražském hradě, přičemž staré kroniky naznačují, že Vyšehrad byl důležitým pohřebním místem ještě před příchodem křesťanství. Pokud by se zde našly důkazy o pohanských pohřebištích knížecího rodu, znamenalo by to zásadní přepis českých dějin.

Vyšehrad stále ukrývá mnoho tajemství, a ačkoliv moderní výstavba a úpravy terénu mnohá pohřební místa nenávratně zničily, stále existuje naděje, že budoucí výzkumy přinesou nové fascinující objevy o historii jednoho z nejvýznamnějších míst českých dějin.

(vlk, prvnizpravy.cz, repro: youtube)


Anketa

Měla by Česká republika vystoupit ze Světové zdravotnické organizace?