Od pátku 21. června ve zdejším muzeu díky špičkové animaci používané při tvorbě trikových filmů „ožije“ legendární velitel pandurů i jeho mumie, historická fakta se budou prolínat s výsledky moderní vědy, dokonce i s kriminalistikou.

„Výstava představuje nejen rozporuplnou a svým způsobem výjimečnou osobnost slavného barona Františka Trencka, ale také poznatky, které se o něm odborníkům podařilo získat pomocí nejmodernějších metod forenzní antropologie a soudního lékařství. Výstava je tedy přitažlivá nejen pro návštěvníky inklinující k historii, ale i pro ty, kteří se zajímají o archeologii, lékařství, antropologii a jiné vědní obory. Své zastoupení zde má dokonce kriminalistika, takže je například možné se dozvědět, jak se mumii snímají otisky prstů,“ nastiňuje Petr Havrlant, ředitel Kulturního centra Bílovec, široké spektrum výstavy, v jejímž centru je mumie válečníka, jenž hovořil několika světovými jazyky, skvěle tančil, výborně hrál na housle, a hlavně jako neobyčejně nelítostný bojovník velmi úspěšně válčil za Marii Terezii v čele svých pandurů.

Baron Trenck je první historickou osobností, jejíž tvář i tělo byly na území republiky plně digitálně zrekonstruovány a dokonce rozpohybovány. Když byl rebel Trenck roku 1745 odsouzen k trestu smrti, nejmocnější panovnice Evropy nechala tento rozsudek zmírnit na doživotí. Toho si nejslavnější vězeň Špilberku dlouho „neužil“. V nedožitých 39 letech zde roku 1749 zemřel, předtím ale vyslovil přání, aby byl pohřben v kapucínské hrobce. Tady bylo jeho tělo přirozeně mumifikováno a v letech 2017 až 2019 pak mumie prošla tomografickým a antropologickým výzkumem. Výsledky práce odborníků z Muzea města Brna a Masarykovy univerzity si rozhodně zaslouží pozornost.

„V našem muzeu bude až do 6. října vystavena kopie Trenckovy mumie, na kterou jsou pomocí speciálně vytvořené aplikace projektovány kosti, šlachy, svaly i celá podoba barona, jehož díky digitálním metodám návštěvníci dokonce uvidí v pohybu. Je zážitek sledovat, co vše lze z mumifikovaných kosterních pozůstatků člověka zjistit a vytvořit po dvou a půl stoletích od jeho úmrtí. Z mého pohledu je výstava oslavou historie i moderních vědeckých metod, které přispívají k odhalování poznatků o době dávno minulé a událostech i lidech, kteří byli její součástí,“ akcentuje Petr Havrlant a dodává, že na výstavě je možné spatřit také exponáty, které vznikly pomocí 3D tisku, a rovněž osobní předměty barona Trencka. „Expozici jsme díky spolupráci s Ostravským muzeem doplnili zbraněmi používanými v polovině 18. století, takže návštěvníci si budou moci prohlédnout husarské šavle, srbské handžáry a další sečné a bodné zbraně, uvidí vojenský buben i tureckou vodní dýmku,“ pokračuje Petr Havrlant a vysvětluje spojitost mezi Františkem Trenckem a Bílovcem. „Baron tu sice nikdy nepobýval, i když na území Bílovecka se pohyboval, ale v letech 1742 a 1745 v Bílovci sídlili jeho panduři. A jedním z velitelů jednotky pandurů, konkrétně Valachů, byl majitel zdejšího panství František Vilém Sedlnitzký z Choltic.“