O startu a směřování nové kliniky mluví v rozhovoru její přednosta doc. PhDr. Filip Dosbaba, Ph.D., MBA.

 
Změnou názvu a přechodem na Rehabilitační kliniku se stanete výukovým pracovištěm. V čem konkrétně budete spolupracovat s Katedrou fyzioterapie a rehabilitace LF MU?
Nově vzniklá Rehabilitační klinika (RHK) se bude zaměřovat na výuku nelékařů, v tuto chvíli primárně fyzioterapeutů, ale pevně věřím, že se k fyzioterapeutům v příštích letech přidají i ergoterapeuti. Studijní program Ergoterapie v současnosti na LF MU chybí, takže zde vidím velký prostor pro posun vpřed a naše RHK bude iniciátorem vzniku tohoto studijního programu.

Také proto je spolupráce s RHK a katedrou zásadní. Nemohu také opomenout spolupráci s Klinikou tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA, s níž se na výuce rádi podílíme a v budoucnu plánujeme spolupráci nadále prohlubovat.
 
Na jakou oblast spolupráce s LF se chcete zaměřit?
Naší současnou primární výzkumnou aktivitou je oblast kardiorespirační telerehabilitace, což si můžeme představit jako vzdálené provádění rehabilitace pod dohledem fyzioterapeuta. Naše klinika se bude zaměřovat na implementaci této formy fyzioterapie do klinické praxe. Výsledky ukazují, že telerehabilitační přístup je pro pacienty přínosný, technicky proveditelný, nákladově efektivní, ale hlavně bezpečný. Jedná se o celosvětově nezadržitelný trend v poskytování rehabilitační péče, protože specializovaná fyzioterapeutická péče není obzvláště ve velkých zemích příliš dostupná, a to jak vlivem nedostatku erudovaných odborníků, tak geografií.

Samozřejmě se začínáme zabývat i jinými oblastmi telerehabilitace, než jsou kardiologie, hematoonkologie a pneumologie. Mohu zmínit například neurologii, kde vidíme velký prostor, ale také se chceme zaměřit na tvorbu telerehabilitační koncepce v chirurgických oborech.
 
Jakým způsobem chcete rozšířit specializovanou ambulantní rehabilitaci?
Chci pokračovat v zavedeném trendu tvorby a podpory fyzioterapeutů, jež se věnují specifické oblasti fyzioterapie nebo jen konkrétní diagnóze, a to v rámci příslušného medicínského oboru v úzké spolupráci s klinikami FN Brno. Výhodou této spolupráce je i možný přesah do výzkumné i výukové oblasti, tedy možnosti doktorského studia i akademické činnosti.

Je to podobné jako u lékařů, kteří se také věnují pouze určité části medicíny, často se zaměřením na jednu diagnózu, jeden druh zákroku apod. Výsledkem specifického odborného zaměření je významný profit především pro pacienta, jež se tak dostává do rukou opravdového odborníka.
 
V čem chcete obor fyzioterapie prohloubit, doplnit či významně posunout?
Mojí vizí v tomto směru je především významná změna v úpravě curricula, forem výuky se současným zapojením progresivních kolegů z našeho nově vzniklého pracoviště - Rehabilitační kliniky FN Brno a LF MU. Nic z toho by však nebylo možné bez kvalitního týmu vyučujících a existující týmové kultury a důsledné vzájemné komunikace mezi námi a studenty.

Vnímám to tak, že mým úkolem je vytvořit předním odborníkům z oblasti fyzioterapie a rehabilitační medicíny takové podmínky a motivačně smysluplné prostředí, že budou mít zájem naše studenty nejen dlouhodobě vzdělávat, ale také jim předávat svůj styl uvažování a pracovní filozofii tak, aby naši lékařskou fakultu opouštěli všestranně vybavení fyzioterapeuti připravení na svůj profesní život. Jsem si vědom, že je to práce na roky, ale důležité je především začít a my jsme již začali.
 
Jaké pracoviště / kliniky budete zajišťovat v rámci rehabilitační péče?
Z tohoto pohledu se nic nezmění, RHK bude i nadále zajišťovat stejnou péči, jakou zajišťovalo Rehabilitační oddělení, a to jak u lůžek, tak v ambulantní sféře. Bude jen docházet k postupnému rozšiřování již zmíněných specializací v rámci těchto klinik a případné výuky na pracovištích proto, aby se studenti s těmito specializacemi setkali, a byla tak zajištěna výchova budoucích kolegů napříč všemi medicínskými obory.
 
Kde chcete tzv. nově zapustit kořeny v rámci FN Brno s cílem vzniku nové rehabilitační ambulance?
V současnosti velmi dobře funguje mezioborová ambulantní spolupráce mezi našim pracovištěm a Interní kardiologickou klinikou, Klinikou nemocí plicních a tuberkulózy, Gynekologicko-porodnickou klinikou, Neurologickou klinikou, Klinikou ústní, čelistní a obličejové chirurgie a Klinikou ortopedie a spondylochirurgie. V následujícím období je v plánu začít vytvářet podobnou specifickou spolupráci s Klinikou popálenin a plastické chirurgie a Interní gastroenterologickou klinikou.
 

V oblasti výzkumu se chcete zaměřovat na telerehabilitaci  u chronických a onkologických diagnóz. Jaké očekáváte přínosy?
Ano, této oblasti se skutečně dlouhodobě věnujeme, jen je z mého pohledu nezbytné začít tyto možnosti rehabilitace poněkud více implementovat do klinické praxe. Já osobně jsem spíše praktický člověk, který moc dobře rozumí nezbytnosti klinického výzkumu pro účely získání EBM, nicméně již vnímám, že nastává čas pro větší míru využití v klinické praxi.

Přínosy spatřuji především ve zvýšení dostupnosti pro pacienty a efektivity využívání naší péče. Velkou výzvou je hledání jednoduše měřitelných ukazatelů, jež mohou obzvláště u interních onemocnění působit i preventivně. Já osobně mám v hlavě jeden velmi dobře prakticky uchopitelný projekt, jež budeme od jara 2025 ve spolupráci s Klinikou nemocí plicních a tuberkulózy rozjíždět, ale o tom někdy později.
 
Jakou úlohu hraje v rámci telerehabilitace technologické vybavení?
V oblasti kardiorespirační fyzioterapie je výhodou pořizovací cena technického vybavení, jež se pohybuje v nižších desítkách tisících korun na pacienta. Pokud se však bavíme o telerehabilitačním vybavení, např. pro chirurgické pacienty, tak to již můžeme hovořit o nákladech převyšujících i sto tisíc až sta tisíce na pacienta, což již je finančně problematické na pořízení. Velkou otázkou, která se v současnosti řeší na úrovni naší odborné společnosti, jsou možnosti proplácení tohoto druhu péče z veřejného zdravotního pojištění.

Velkou výhodou kardiorespirační rehabilitace u chronických interních onemocnění je cenová dostupnost technického vybavení, naše spolupráce se specializovanými centry FN Brno a prokázaná efektivita i bezpečnost. Nevýhodou je však nízká adherence pacientů k fyzické aktivitě a v současnosti nemožnost proplácení z veřejného pojištění.
 
Kde Vy osobně chcete vidět kliniku v roce 2030?
Naší klinice především přeji, aby se roku 2030 dočkala ve zdraví, a abychom si mohli za šest let upřímně říct, že klinika důstojně plní své cíle, plní svoji roli, ale především pomáhá pacientům. Budu moc rád, když klinika bude pracovištěm, kde se kloubí teorie s praxí a zkušenost s inovací. V roce 2030 tak vidím sebevědomou kliniku, kde zaměstnanci rádi pracují, studenti rádi studují a pacienti na nás vzpomínají pouze v dobrém, protože se k nám nemusí se stejnými problémy opakovaně vracet.

Rozhovor vedl  Mgr. Pavel Žára, M.A., tiskový mluvčí, Fakultní nemocnice Brno.