Donald Trump přichází s odvážným plánem ukončení války na Ukrajině a světové reakce jsou smíšené. Zatímco jeho odpůrci varují před údajnými ústupky Rusku, příznivci vidí v jeho přístupu jedinou reálnou cestu k zastavení bojů a obnovení stability v Evropě. Trump jako zkušený vyjednávač chápe, že nekonečná válka neprospívá nikomu. Ani Ukrajině, ani Západu, ani globální ekonomice.
Ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij dal jasně najevo svou frustraci z Trumpova přístupu, přesto už naznačil, že by byl ochoten odstoupit, pokud by to znamenalo mír a vstup Ukrajiny do NATO. To samo o sobě svědčí o tom, že Ukrajina začíná chápat, že konflikt nelze vést donekonečna a že diplomatické řešení je nevyhnutelné.
Trump chce jednat přímo s Ruskem, což je logický krok. Úspěšná mírová jednání vždy vyžadují silné lídry u stolu, nikoliv zdlouhavé byrokratické procesy, které konflikt jen prodlužují. Zelenskyj sice požaduje „spravedlivé řešení“, ale je otázkou, zda je realistické očekávat, že se Rusko zcela stáhne a Ukrajina získá vše, co si přeje. Mír znamená kompromis a Trump to dobře ví.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že je ochoten jednat. Klíčovou podmínkou pro Rusko je, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Trump, který dlouhodobě kritizuje roztahování aliance do východní Evropy, v tomto bodě může najít společnou řeč s Moskvou. Na oplátku by mohl vyjednat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a ukončení bojů, což je ve srovnání s pokračující válkou přijatelný výsledek.
Vzhledem k tomu, že Evropa se nyní potýká s ekonomickými problémy a nedostatkem vojenské výroby, je otázkou, zda má vůbec kapacity podporovat Ukrajinu neomezeně dlouho. Trump to chápe a navrhuje pragmatickou cestu. Raději vyjednat dohodu nyní, než riskovat nekonečnou destabilizaci regionu.
Evropští lídři reagují rozporuplně. Někteří, jako Emmanuel Macron, zdůrazňují, že dohoda musí zohlednit evropskou bezpečnost, zatímco jiní, například německý kancléř Friedrich Merz, varují, že Evropa musí být připravena na „Ameriku, která se stará sama o sebe“. Ale není právě to signál, že Evropa by měla přestat spoléhat na USA a konečně investovat do vlastní obrany?
Britský premiér Keir Starmer dokonce mluví o možnosti vyslání britských vojáků do Ukrajiny, což je riskantní eskalace, která by mohla vtáhnout NATO přímo do konfliktu. Trump se přitom snaží dělat pravý opak a chce se vyhnout se dalšímu zbytečnému zapojení Západu do války, která ničí evropskou ekonomiku a přináší jen další ztráty.
Italská premiérka Giorgia Meloni vidí Trumpovu strategii jako cestu k „mír skrze sílu“. Její postoj je logický, protože Rusko je možné donutit k jednání pouze tvrdým postojem, ale zároveň je nutné nabízet reálná řešení. Podobně polský prezident Andrzej Duda podporuje Trumpův plán, pokud nebude příliš proruský.
Psali jsme:
Duda si uvědomuje, že jakákoli dohoda, která povede k ukončení bojů, je lepší než vyhlídka na vleklou válku bez záruky vítězství. Polsko jako soused Ukrajiny má strategický zájem na stabilitě v regionu, a pokud Trump dokáže přivést Rusko k jednacímu stolu, je rozumné mu dát šanci.
Kritici tvrdí, že Trumpova dohoda by mohla být výhodná pro Rusko. Ale je na místě položit si otázku, zda-li není skutečný mír lepší než neustálé krvácení Ukrajiny, ztráty na životech a ekonomické škody?
Trump jako pragmatický obchodník ví, že dobrá dohoda musí být výhodná pro obě strany. Jeho plán není slabostí, ale realistickým řešením, jak ukončit válku, posílit americkou ekonomiku a umožnit Evropě soustředit se na vlastní bezpečnost.
Svět stojí na křižovatce. Buď bude pokračovat v nekonečné válce, která oslabuje Západ, nebo zkusí cestu, kterou nabízí Trump. Je čas přestat se bát míru a začít jednat racionálně.
(böhm, prvnizpravy.cz, repro: allJazeera)
