Pod názvem „SAFE“ (Support for Armed Forces in Europe) Komise plánuje zřídit schéma půjček až do výše 150 miliard eur, které by členské státy využily ke společnému nákupu zbraní a vojenské techniky. Tento návrh je součástí širšího balíčku „ReArm Europe“, jehož celková hodnota má dosáhnout 800 miliard eur. Půjčky by formálně nesly charakter národního dluhu, ale byly by levnější díky zprostředkování přes Brusel a kryté rozpočtem EU v případě selhání splácení některým státem.
Nicméně právě tento hybridní model financování, kombinující národní odpovědnost a unijní garance, vyvolal odpor v jižní Evropě. Země jako Francie, Itálie a Španělsko, které mají vysoké zadlužení, se začaly domáhat skutečně společných eurodluhopisů, tedy závazků, za které by odpovídaly všechny státy EU dohromady.
„Tyto země mají vážné pochybnosti o realizovatelnosti nebo dokonce možnosti se takto zadlužit,“ uvedl jeden z unijních diplomatů pro server The European Conservative. V očích jižních států je přijatelnější model společného zadlužení a přerozdělování prostředků, který by snížil tlak na jejich vlastní rozpočty.
Na opačné straně stojí tzv. „šetrné“ státy severní Evropy, především Německo, Nizozemsko a skandinávské země. Ty zásadně odmítají společné eurodluhopisy, jelikož si mohou dovolit levně financovat své potřeby samy. Pro ně představuje i stávající návrh, tedy národní půjčky zprostředkované Bruselem, dostatečné riziko sdílené odpovědnosti.
V Německu se kolem této otázky rozhořel i vnitropolitický spor. Po té, co Evropská lidová strana (EPP), kde dominují němečtí křesťanští demokraté (CDU) a španělská Lidová strana (PP), zveřejnila prohlášení podporující i možnost společného dluhu, se CDU distancovala s tvrzením, že „neví, jak se taková zmínka do textu vůbec dostala“.
Zatímco Německo již aktivovalo tzv. národní únikovou klauzuli, tedy mechanismus, který umožňuje dočasné překročení rozpočtových pravidel, Španělsko s rozhodnutím otálí a Francie ji rovnou odmítla. Paříž argumentuje, že s dluhem přes 110 % HDP si nemůže dovolit riskovat další zhoršení ratingu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v této souvislosti uvedla, že „plán předsedkyně Komise Von der Leyenové je téměř výhradně postaven na národním dluhu členských států“. Zároveň vyzvala k prodloužení lhůt pro rozhodnutí, zda klauzuli aktivovat, v naději, že se mezitím změní strategie směrem ke společnému dluhu.
Psali jsme:
Rozkol ohledně způsobu financování znovu nastolil otázku, jak jednotná EU ve skutečnosti je, a ti zejména v oblasti obrany, která má být prioritou vzhledem k narůstajícím globálním hrozbám. Nejde přitom o první fiasko. Již dříve se ze stolu tiše vytratil plán na poskytnutí 40 miliard eur Ukrajině, když ho několik států kvůli „rozpočtovým důvodům“ odmítlo.
Podle jednoho z diplomatů je hlavním rizikem situace, kdy by jednotlivé státy začaly aktivovat únikovou klauzuli každý zvlášť: „Pokud to neudělají všichni najednou, trhy určují limit, kolik si můžete půjčit.“
Evropská unie stojí před zásadním dilematem: jak zabezpečit kolektivní obranu, aniž by ohrozila svou ekonomickou stabilitu a vnitřní soudržnost. Zatímco geopolitické okolnosti volají po větší integraci a společné síle, ekonomická realita jednotlivých členských států tuto jednotu rozkládá. Plán SAFE tak zatím není symbolem evropské síly, ale spíše připomínkou toho, že bez politické vůle a důvěry v jednotný rámec nelze budovat ani společnou bezpečnost.
(hn, europeanconservative, repro: TLDRnews)
