Je zákon o volbě prezidenta republiky v souladu s ústavním pořádkem? Touto otázkou začala svůj právní výklad ve svém příspěvku na facebooku senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. 

Cituje zákon podle § 21, odst.1 zákona č. 275/2012 Sb., tj. zákon o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), kde se uvádí, že kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců („navrhující poslanci“) nebo nejméně deset senátorů („navrhující senátoři“), anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky („navrhující občan“).“ 

Hamplová zastává názor, že citované znění je v rozporu s Článkem 1, věty první, Listiny základních práv a svobod, která zní: 

Jak dále píše, v zákonné úpravě volby prezidenta jsou totiž dle jejího názoru nedůvodně preferováni poslanci a senátoři, kteří mohou podat kandidátní listinu bez povinnosti přiložit petici podepsanou nejméně 50.000 občany, a nic na tom nemění jejich limitace počtem deseti (v případě senátorů) nebo dvaceti (v případě poslanců). 

„Návrh kandidáta na kandidátní listině podepsaný deseti senátory nebo dvaceti poslanci v porovnání s povinností přílohy petice s padesáti tisíci podpisy občanů vytváří abnormálně a zcela nedůvodně nerovné podmínky, které popírají rovnou volební soutěž kandidujících osob, vytvářejí z poslanců a senátorů nedůvodně privilegovanou skupinu, kdy význam jejich podpisů jako občanů je v jednom případě pět tisíc krát vyšší, v jednom případě dva a půl tisíce krát vyšší, než občana ČR bez některé z těchto funkcí, a tím je narušena výrazně rovnost v právech občana dle čl. 1 LZPS," píše dále senátorka s tím, že není žádného objektivního ani veřejnoprávního důvodu pro to, aby podpis občana, který je t.č. poslancem nebo senátorem, měl v případě volby prezidenta vyšší význam než podpis občana, který žádnou z daných funkcí nevykonává. 

„Používání a výklad zákona o volbě prezidenta republiky je tak v rozporu rovněž s čl. 22, protože soutěž politických sil není soutěží rovnou, ale za odlišných podmínek podle druhu podávaných kandidátních listin, tedy podle toho, kdo ji podává," píše dále. 

Hamplová také zdůraznila, že právo podpořit určitou osobu pro její kandidaturu v přímé volbě prezidenta musí být rovné pro všechny občany, tedy nelze přičítat jinou právní sílu podpisu občana jen pro výkon funkce, která nijak s volbou prezidenta nesouvisí, a fakt, že senátoři ani poslanci nejsou povinni přiložit petici s 50.000 podpisy ke kandidátní listině, vytváří jasnou nerovnost podmínek pro jednotlivé kandidáty, neboť danou nerovností významu podpisů občanů (kdy jednu kandidátní listinu podpořit musí, jinou nikoli) je zcela popřena rovná volební soutěž ve více rovinách. 

„Rovné podmínky by to byly tehdy, kdyby každá kandidátní listina musela mít jako přílohu petici se stejným počtem hlasů občanů České republiky, kdy hlas občana ČR bez výkonu funkce by měl stejnou váhu jako hlas občana vykonávajícího t.č. funkci senátora či poslance. Ten by měl mít jediné právo – jako každý jiný občan podpořit petici jako přílohu kandidátní listiny daného občana – kandidáta," uvedla dále senátorka Hamplová. 

„Vytvořením možnosti podat kandidátní listinu podepsanou nedůvodně privilegovanými občany z důvodu výkonu funkce senátora nebo poslance bez povinnosti přikládat petiční listinu s 50 tisíci podpisy narušily závažně rovnost v právech občanů, když podpis občana bez výkonu funkce poslance nebo senátora nemá stejnou váhu jako občana tyto funkce vykonávajících, a narušily rovnost podmínek kandidátů, když kandidatura některých musí být podpořena peticí 50.000 občanů, a kandidatura jiných takto být podpořena nemusí, a to jen proto, že jejich kandidátní listinu podepsali občané vykonávající t.č. funkci senátora nebo poslance," doplnila svou právní analýzu Hamplová s tím, že není žádného objektivního ani veřejnoprávního důvodu, pro který by měli být poslanci a senátoři oprávnění podávat kandidátní listiny se svým kandidátem za tak výrazně privilegovaných podmínek, než kandidující občan České republiky, kterou podporují tzv. jen občané. 

„Naopak, takto privilegovaná možnost je v rozporu s LZPS, zaručující rovnost v právech. Zákon o volbě prezidenta je tedy v citované části dle mého názoru protiústavní, a měl by být změněn. Tím by odpadla nutnost řešit pikantnosti toho typu, že zákon neupravuje, že podpisy poslanců a senátorů musí být aktuální, protože za současného zákona by bylo možné uvažovat o podpisu senátorů a poslanců emeritních, tedy již mimo funkci; což využila kandidátka Denisa Rohanová, a MV ČR kupodivu akceptovalo," napsala dále Hamplová. 

 

Dále také poznamenala, že přímá volba prezidenta byla správným krokem. Zákon však podle ní zůstal, jak se často stává, v půli cesty. A rovná soutěž by podle její názoru byla, kdyby mohly kandidovat osobnosti za shodných podmínek – každý kandidát/kandidátka by musel/musela předložit petici s určitým počtem hlasů občanů, a to ve své podstatě jen proto, aby se počet zájemců o Pražský hrad eliminoval na rozumný počet (podle Hamplové by však až 50.000 podpisů být nemuselo - ale to je věc názoru). 

„Pak už by to bylo opravdu na lidech.  A k občasnému povzdechu, že tak může kandidovat "kde kdo"? A proč by nemohl? Do sněmovny a senátu také může kandidovat každý, až se někdy divíme, že si kandidovat a přijmout tu funkci vůbec troufá," napsal senátorka. 

Podle ní je tedy otázkou, kdyby tuto protiústavní argumentaci někdo z vyřazených kandidátů použil, zda by mohl být úspěšný. Podmínka volební rovnosti jako základ ústavnosti jakýchkoli voleb a zde existující možnost různých kandidátních listin s velmi výrazně odlišnými podmínkami by podle jejího názoru mohly do volby prezidenta zasáhnout poměrně výrazně. 

„Mohlo by se tak stát, že Ústavní soud by volby zrušil, nebo, pokud by nechtěl tak výrazně zasahovat do jejich výsledků, přikázal by zákon upravit pro prezidentské volby příští. V každém případě by to mohlo být dost napínavé. Na oné viditelné a nespravedlivé nerovnosti to však nic nemění. Ta tu objektivně existuje," napsala závěrem svého právního rozboru Jana Zwyrtek Hamplová. 

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX