Dánská vláda oznámila, že od 1. července 2025 se povinnost vojenské služby bude týkat nejen mužů, ale i žen. Povinnost zúčastnit se zdravotní prohlídky a následného výběrového řízení dopadne na všechny Dánky, které dosáhnou 18 let po tomto datu. Tento krok přichází o dva roky dříve, než původně plánovala vláda.
„Vzhledem k současné situaci v oblasti obrany a bezpečnosti potřebují ozbrojené síly více rekrutů,“ uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Zároveň dodal, že vládu k urychlení rozhodnutí vedla i touha po rovnosti mezi pohlavími: „Je to důležitý signál k urychlení plné rovnosti mezi muži a ženami od 1. července 2025“, uvádí The European Conservative.
Dánsko má zavedený systém, kdy jsou mladí muži po dovršení 18 let povoláni na zdravotní prohlídku. Ti, kteří jsou uznáni za schopné služby, mohou být následně zařazeni do loterie. Každý rok se pak podle potřeby armády losuje, kdo bude skutečně odveden, pokud se nepřihlásí dostatek dobrovolníků. Letos se očekává, že bude povoláno kolem 5 000 mužů.
Nově bude tento proces platit i pro ženy. Kromě rozšíření povinnosti se také prodlužuje základní doba služby ze 4 měsíců na 11 měsíců. To představuje zásadní reformu v organizaci obrany, která reaguje nejen na vnitropolitické tlaky, ale také na měnící se geopolitickou realitu v Evropě.
Ačkoliv se vláda opírá o argument rovnosti, očekává se silná kritika zejména ze strany mladých Dánů a Dánek. Podle průzkumu z roku 2011 si dvě třetiny obyvatel přály úplné zrušení branné povinnosti. U mladší generace by toto číslo mohlo být ještě vyšší. Přesto vláda neváhala a rozhodla se krok realizovat okamžitě.
Zastánci této reformy poukazují na potřebu posílit ozbrojené síly. Kritici naopak upozorňují, že se pod rouškou rovnosti de facto obnovuje donucovací systém v prostředí, kde už většina mladých lidí necítí silnou národní identitu. Článek Tamáse Orbána na serveru The European Conservative k tomu sarkasticky poznamenává: „Není divu, že mladí Evropané nechtějí bránit své národy, když jim globální lídři po desítky let tvrdili, že nacionalismus je nepřítel.“
Dánsko tímto rozhodnutím následuje příklad Norska, které bylo prvním členem NATO, jenž v roce 2015 zavedl povinnou vojenskou službu i pro ženy. Švédsko obnovilo brannou povinnost v roce 2017 a od počátku ji aplikovalo na obě pohlaví. Lotyšsko, které začalo s odvody mužů v roce 2023, plánuje zahrnout ženy nejpozději do roku 2028, ale vzhledem k vývoji v Dánsku může tento termín také přehodnotit.
Psali jsme:
Země jako Rakousko, Kypr, Finsko, Řecko či Litva udržují určitou formu povinné vojenské služby pro muže. V roce 2025 navíc plánují návrat k odvodům i Chorvatsko a Polsko, zatímco nová německá vláda o obnovení branné povinnosti vážně uvažuje.
Jedním z hlavních důvodů pro tento celoevropský posun je úbytek dobrovolníků v ozbrojených silách. Válka na Ukrajině pouze urychlila dlouhodobý trend poklesu zájmu o službu v armádě. Podle průzkumu agentury Gallup z roku 2024 by pouze 32 % občanů EU bylo ochotno bojovat za svou zemi, zatímco v nečlenských zemích Evropy je toto číslo téměř dvojnásobné.
Tento stav vyvolává otázku, zda hlavní problém není samotný Brusel a jeho politika. V situaci, kdy klesá ochota mladých lidí sloužit dobrovolně, přichází na řadu návrat k povinné službě, nově i pro ženy, a to často pod hlavičkou rovnosti.
Zavedení branné povinnosti pro ženy v Dánsku ukazuje, jak se mění základní parametry obranné politiky v Evropě. V prostředí nejistoty a geopolitického napětí se i tradičně liberální a rovnostářské společnosti uchylují k opatřením, která by ještě před pár lety vyvolala rozsáhlé společenské debaty. Ty nejspíš přijdou, ale zatímco se diskutuje, ozbrojené síly potřebují rekruty. Bez ohledu na pohlaví.
(jar, European Conservative, repro: DWnews)
