Výsledky průzkumu ukazují, že 53 % občanů (součet odpovědí „Obávám“ a „Spíše obávám“) se bojí veřejně vyjádřit svůj názor. Z toho 32,7 % lidí jednoznačně uvedlo, že se obávají, zatímco dalších 20,2 % se spíše obává. Tento vysoký podíl naznačuje rostoucí míru nejistoty a strachu mezi českou veřejností.
Na druhé straně 44,4 % respondentů (součet odpovědí „Spíše neobávám“ a „Neobávám“) vyjádřilo, že strach z projevení názoru nepociťují. Konkrétně 23,1 % lidí uvedlo, že se spíše neobávají, a 21,3 % se veřejného vyjadřování názoru nebojí vůbec. Pouze 2,7 % respondentů odpovědělo „Nevím“, což ukazuje, že většina občanů má na tuto otázku jasný postoj.
V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma cenzury a omezování svobody projevu diskutovali s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým poslanec Vít Vomáčka z ODS a europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál.
Proč se Češi bojí vyjadřovat své názory?
Nejčastějším důvodem, proč se lidé bojí vyjadřovat své názory, je obava z výpovědi nebo kázeňské diskriminace v práci. Tento faktor uvedlo 56,3 % dotázaných. Druhým nejčastějším důvodem je strach z veřejného odsouzení a negativního nálepkování od lidí s jiným názorem (54,1 %).
Sociologové upozorňují, že obava o pracovní postavení souvisí s rostoucí politickou korektností a tlakem na firemní kulturu. Zaměstnanci se bojí, že jejich názory, ať už na politiku, společenská témata či morální otázky, mohou být vnímány jako nepřijatelné.
V mnoha případech dnes lidé čelí neformálním sankcím za své názory, například v podobě přehlížení nebo zhoršení pracovních vztahů. U citlivých témat jako LGBTQ+, migrace či ekologie se stává, že odlišný názor může být vnímán jako kontroverzní nebo dokonce nepřípustný.
Šikana na internetu a sociálních sítích je dalším významným faktorem, který brání lidem ve svobodném vyjadřování – obává se jí 53,6 % respondentů. Sociální sítě často fungují jako místo ostré kritiky a nevybíravých útoků, kde i běžná diskuse může skončit osobními urážkami, výhrůžkami či veřejným zostuzením.
Stačí napsat nepopulární názor a během několika hodin se na vás může sesypat lavina nenávistných komentářů. Lidé se proto raději autocenzurují, aby předešli konfliktům.
Obavy o vztahy jsou dalším důvodem, proč se Češi bojí říkat, co si myslí. Narušení vztahů s přáteli uvedlo 37,5 % respondentů, s obchodními partnery 16,4 % a s rodinou či partnerem 14,2 %.
Společnost je stále více polarizovaná a lidé mají tendenci se vyhýbat debatám, které by mohly vést k roztržkám. Někdy je lepší mlčet než riskovat konflikt s blízkými.
O čem se bojíme mluvit?
Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejvíce obav vzbuzuje problematika ilegální migrace, kterou uvedlo 54,7 % dotázaných. Přistěhovalectví a jeho dopady na českou společnost dlouhodobě polarizují veřejné mínění a mnozí lidé mají strach, že jejich názor by mohl být označen za xenofobní nebo naopak příliš liberální.
Druhou nejvíce citlivou oblastí je téma pohlaví a genderu, které označilo 51,2 % respondentů. Debaty o rovnoprávnosti, právech LGBT+ komunity nebo otázkách spojených s genderovou identitou patří mezi stále intenzivněji diskutované problémy nejen v ČR, ale i v celé Evropě.
Třetí příčku obsadila válka na Ukrajině, kterou zmínilo 46,8 % lidí. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nadále rozděluje společnost na různé názorové tábory, ať už jde o otázky pomoci Ukrajině, sankcí vůči Rusku nebo dopadů na českou ekonomiku.
Další citlivou oblastí jsou politické názory a preference stran, které označilo 43,8 % respondentů. V době sociálních sítí, kde se politická diskuse často vyhrocuje do osobních útoků, se lidé raději vyhýbají otevřenému vyjadřování politických postojů.
Na pátém místě se umístilo očkování proti Covid-19, které stále rezonuje u 35,8 % lidí. I když pandemie ustoupila, téma očkování a vládních opatření je stále citlivé, především v kontextu důvěry v autority a vědecké poznatky
Svoboda projevu formálně existuje, ale v praxi ji lidé čím dál častěji omezují sami, aby předešli negativním důsledkům. To by mělo být varovným signálem pro celou společnost.
Výsledky tohoto průzkumu mohou být dále alarmující v kontextu svobody slova a demokracie v České republice. Pokud se více než polovina obyvatel bojí veřejně vyjadřovat své názory, může to signalizovat, že veřejný prostor se zužuje a diskuse se přesouvají do soukromí nebo anonymních online platforem.
Zároveň je důležité vnímat, že téměř polovina populace stále necítí strach a své názory vyjadřuje. To ukazuje, že i přes obavy je v Česku stále dostatek lidí, kteří se nebojí zapojit do veřejné debaty.
Psali jsme:
Politická korektnost české veřejnosti vadí
Zůstává otázkou, jak se situace bude vyvíjet. Pokud budou lidé i nadále cítit obavy, může se to projevit nižší ochotou účastnit se veřejných debat nebo politiky. Naopak, pokud se podaří vytvořit prostředí, kde bude zaručena otevřená a respektující diskuse, může se tento trend obrátit.
Průzkum SANEP poskytl cenný pohled na aktuální nálady ve společnosti. Je zřejmé, že otázka svobody projevu a veřejného vyjadřování názorů je v roce 2025 stále velmi aktuální a zaslouží si pozornost veřejnosti i politických představitelů.
Průzkum probíhal ve dnech 3.– 8. února 2025 metodou CAWI a zúčastnilo se ho 2 450 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek české populace starší 18 let. Údaje byly získány metodou kvótního výběru podle sociodemografického rozložení obyvatelstva ČR dle Českého statistického úřadu.
(hn, sanep / xtv, repro: xtv)
