Češi se bojí vyjádřit své názory. Průzkum SANEP odhalil obavy veřejnosti

politika

Podle nejnovějšího exkluzivního průzkumu agentury SANEP pro XTV, který proběhl mezi 3. a 8. únorem 2025, že více jak polovina české populace se obává veřejně vyjadřovat své názory.

Češi se bojí vyjádřit své názory. Průzkum SANEP odhalil obavy veřejnosti
Volby 2025 na XTV
17. února 2025 - 06:03

Výsledky průzkumu ukazují, že 53 % občanů (součet odpovědí „Obávám“ a „Spíše obávám“) se bojí veřejně vyjádřit svůj názor. Z toho 32,7 % lidí jednoznačně uvedlo, že se obávají, zatímco dalších 20,2 % se spíše obává. Tento vysoký podíl naznačuje rostoucí míru nejistoty a strachu mezi českou veřejností.

Na druhé straně 44,4 % respondentů (součet odpovědí „Spíše neobávám“ a „Neobávám“) vyjádřilo, že strach z projevení názoru nepociťují. Konkrétně 23,1 % lidí uvedlo, že se spíše neobávají, a 21,3 % se veřejného vyjadřování názoru nebojí vůbec. Pouze 2,7 % respondentů odpovědělo „Nevím“, což ukazuje, že většina občanů má na tuto otázku jasný postoj.

V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma cenzury a omezování svobody projevu diskutovali s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým poslanec Vít Vomáčka z ODS a europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál.



Proč se Češi bojí vyjadřovat své názory?

Nejčastějším důvodem, proč se lidé bojí vyjadřovat své názory, je obava z výpovědi nebo kázeňské diskriminace v práci. Tento faktor uvedlo 56,3 % dotázaných. Druhým nejčastějším důvodem je strach z veřejného odsouzení a negativního nálepkování od lidí s jiným názorem (54,1 %).

Sociologové upozorňují, že obava o pracovní postavení souvisí s rostoucí politickou korektností a tlakem na firemní kulturu. Zaměstnanci se bojí, že jejich názory, ať už na politiku, společenská témata či morální otázky, mohou být vnímány jako nepřijatelné.


V mnoha případech dnes lidé čelí neformálním sankcím za své názory, například v podobě přehlížení nebo zhoršení pracovních vztahů. U citlivých témat jako LGBTQ+, migrace či ekologie se stává, že odlišný názor může být vnímán jako kontroverzní nebo dokonce nepřípustný.

Šikana na internetu a sociálních sítích je dalším významným faktorem, který brání lidem ve svobodném vyjadřování – obává se jí 53,6 % respondentů. Sociální sítě často fungují jako místo ostré kritiky a nevybíravých útoků, kde i běžná diskuse může skončit osobními urážkami, výhrůžkami či veřejným zostuzením.


Stačí napsat nepopulární názor a během několika hodin se na vás může sesypat lavina nenávistných komentářů. Lidé se proto raději autocenzurují, aby předešli konfliktům.

Obavy o vztahy jsou dalším důvodem, proč se Češi bojí říkat, co si myslí. Narušení vztahů s přáteli uvedlo 37,5 % respondentů, s obchodními partnery 16,4 % a s rodinou či partnerem 14,2 %.

Společnost je stále více polarizovaná a lidé mají tendenci se vyhýbat debatám, které by mohly vést k roztržkám. Někdy je lepší mlčet než riskovat konflikt s blízkými.

O čem se bojíme mluvit?

Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejvíce obav vzbuzuje problematika ilegální migrace, kterou uvedlo 54,7 % dotázaných. Přistěhovalectví a jeho dopady na českou společnost dlouhodobě polarizují veřejné mínění a mnozí lidé mají strach, že jejich názor by mohl být označen za xenofobní nebo naopak příliš liberální.

Druhou nejvíce citlivou oblastí je téma pohlaví a genderu, které označilo 51,2 % respondentů. Debaty o rovnoprávnosti, právech LGBT+ komunity nebo otázkách spojených s genderovou identitou patří mezi stále intenzivněji diskutované problémy nejen v ČR, ale i v celé Evropě.

Třetí příčku obsadila válka na Ukrajině, kterou zmínilo 46,8 % lidí. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nadále rozděluje společnost na různé názorové tábory, ať už jde o otázky pomoci Ukrajině, sankcí vůči Rusku nebo dopadů na českou ekonomiku.

Další citlivou oblastí jsou politické názory a preference stran, které označilo 43,8 % respondentů. V době sociálních sítí, kde se politická diskuse často vyhrocuje do osobních útoků, se lidé raději vyhýbají otevřenému vyjadřování politických postojů.

Na pátém místě se umístilo očkování proti Covid-19, které stále rezonuje u 35,8 % lidí. I když pandemie ustoupila, téma očkování a vládních opatření je stále citlivé, především v kontextu důvěry v autority a vědecké poznatky


Výsledky exkluzivního průzkumu společnosti SANEP pro XTV ukazují, že Češi pociťují rostoucí tlak na to, jaké názory mohou veřejně sdílet. Ať už jde o strach z profesních důsledků, veřejného odsouzení, online šikany nebo poškození vztahů, trend naznačuje, že autocenzura je stále běžnější.

Svoboda projevu formálně existuje, ale v praxi ji lidé čím dál častěji omezují sami, aby předešli negativním důsledkům. To by mělo být varovným signálem pro celou společnost.

Výsledky tohoto průzkumu mohou být dále alarmující v kontextu svobody slova a demokracie v České republice. Pokud se více než polovina obyvatel bojí veřejně vyjadřovat své názory, může to signalizovat, že veřejný prostor se zužuje a diskuse se přesouvají do soukromí nebo anonymních online platforem.

Zároveň je důležité vnímat, že téměř polovina populace stále necítí strach a své názory vyjadřuje. To ukazuje, že i přes obavy je v Česku stále dostatek lidí, kteří se nebojí zapojit do veřejné debaty.

Psali jsme:
Politická korektnost české veřejnosti vadí


Zůstává otázkou, jak se situace bude vyvíjet. Pokud budou lidé i nadále cítit obavy, může se to projevit nižší ochotou účastnit se veřejných debat nebo politiky. Naopak, pokud se podaří vytvořit prostředí, kde bude zaručena otevřená a respektující diskuse, může se tento trend obrátit.

Průzkum SANEP poskytl cenný pohled na aktuální nálady ve společnosti. Je zřejmé, že otázka svobody projevu a veřejného vyjadřování názorů je v roce 2025 stále velmi aktuální a zaslouží si pozornost veřejnosti i politických představitelů.

Průzkum probíhal ve dnech 3.– 8. února 2025 metodou CAWI a zúčastnilo se ho 2 450 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek české populace starší 18 let. Údaje byly získány metodou kvótního výběru podle sociodemografického rozložení obyvatelstva ČR dle Českého statistického úřadu.

(hn, sanep / xtv, repro: xtv)


Anketa

Měla by Česká republika vystoupit ze Světové zdravotnické organizace?