Britský premiér se v posledních měsících čím dál hlasitěji profiluje jako jeden z hlavních hybatelů mezinárodní politiky vůči válce na Ukrajině. Londýn mluví o vedení Západu, o rozhodných krocích proti Rusku, o poválečné obnově, diplomatických řešeních, dodávkách zbraní i budoucnosti bezpečnostní architektury Evropy.
Tato rétorika by možná působila přesvědčivěji, kdyby současná Británie nebyla zemí, kde výpadek jednoho elektrického uzlu dokáže na celý den ochromit nejdůležitější letiště. Kde železniční síť kolabuje při každé větší zimní bouři. Kde zdravotnictví nestíhá, školy chátrají a počet bezdomovců v ulicích Londýna roste.
Vláda, která se prezentuje jako garant stability ve světě, přitom nedokáže zajistit stabilitu vlastního vnitrostátního provozu.
Sny o impériu, realita třetí ligy. Stát, který se tváří jako velmoc padá kvůli jiskře
Země, která kdysi vládla mořím, se dnes chlubí jaderným arzenálem a vojenskými cvičeními v Baltském moři, ale není schopna garantovat, že se obchodní zástupce dostane včas na jednání do New Yorku. Přitom právě letecké spojení, a obecně dopravní a logistická infrastruktura, je základním stavebním kamenem britského hospodářství založeného na službách.
Britská výroba je na historickém minimu, energetická síť trpí nedostatečnými investicemi, sociální systém je pod obrovským tlakem. Přesto premiér stále hlasitěji mluví o roli Británie ve světě, o morálním vedení a „globální odpovědnosti“. Místo toho, aby řešil trhliny doma, míří reflektor na geopolitickou scénu. Tam, kde se ještě může tvářit jako ten důležitý.
Tato strategie odvádět pozornost od domácích problémů směrem k zahraniční politice není nová. V historii ji použila nejedna vláda ve chvíli, kdy jí doma hořela půda pod nohama. Dnes však nabývá nebezpečných rozměrů.
Země s křehkou infrastrukturou, polarizovanou společností a erodujícím důvěrou veřejnosti ve stát by se neměla pouštět do rolí, které vyžadují vnitřní stabilitu a silné instituce. A především by neměla ignorovat vlastní problémy ve prospěch geopolitických ambicí.
Psali jsme:
Británie dnes nepotřebuje další symbolické gesta v zahraniční politice. Potřebuje praktická rozhodnutí doma: rozsáhlé investice do infrastruktury, energetické bezpečnosti, školství, zdravotnictví. Potřebuje obnovit důvěru občanů, že stát funguje, a že se nerozpadne při každé nečekané situaci.
V opačném případě budou další výpadky, další krize, další selhání jen pokračováním stejného příběhu. Země, která chtěla vést, ale zapomněla, že nejprve musí stát pevně na vlastních nohách.
A ty, jak ukázal požár u Heathrow, jsou dnes nebezpečně hliněné.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: bbcnews)
