Praha, město s bohatou historií a kulturním dědictvím, byla v minulosti důležitým centrem obchodu i poutního cestování. S tímto významem souvisela i potřeba ubytování a péče pro přicházející cizince, kupce či poutníky. Nejstarší pražské špitály nebyly pouze zdravotnickými zařízeními, ale často sloužily i jako noclehárny pro pocestné. Postupem času se však jejich role měnila a některé z nich daly základ pozdějším hospodám a hostincům, které převzaly jejich funkci.
Jeden z významných špitálů pod Vyšehradem byl špitál Pokory Panny Marie, který zde v roce 1364 založil biskup Jan Očko z Vlašimi. Tento špitál se později spojil s chudobincem u sv. Bartoloměje a byl nakonec přeložen do Krče. Kromě tohoto zařízení existoval na Vyšehradě také útulek pro židovské obchodníky na Šabatci, který se nacházel pod Jeruzalémskou branou.
V židovském městě byla od jeho počátků řada domů a útulků pro židovské kupce, kteří přicházeli na pražské trhy i z velkých vzdáleností. Jedním z nejvýznamnějších židovských dobročinných špitálů byl Bedhamidraš, který v 16. století založil bohatý kupec Maisel pro chudé a nemocné.
Mezi nejvýznamnější zakladatelky špitálů v Praze patřila blahoslavená Anežka Přemyslovna, která v roce 1234 založila svůj klášter u sv. Haštala a připojila k němu špitál pro chudé a pocestné. O rok později přesunula tento špitál na nároží Řásnovky, odkud jej v roce 1235 přemístila k dvoru německých rytířů na Hradisku u sv. Petra. Zde byl špitál spravován zvláštním bratrstvem, až jej Anežka v roce 1252 přesunula ke kostelu sv. Ducha na Starém Městě. Právě zde vznikl slavný řád Křižovníků s červenou hvězdou, který převzal péči o nemocné a pocestné.
Se vzrůstající obchodní aktivitou a přílivem cizinců se ukázala potřeba rozšířit ubytovací kapacity. Středověké zemské stezky byly často úzké a nevyhovující, což vedlo k jejich rozšiřování na pohodlnější obchodní cesty. To s sebou neslo i potřebu nových přístřešků nejen pro lidi, ale i pro jejich zvířata a povozy. Špitály v blízkosti hlavních trhů a cest tak často poskytovaly nejen zdravotní péči, ale i nocleh a stravu.
Psali jsme:
S rozvojem cestování a obchodu se postupně změnil i způsob platby za nocleh a ubytování. Špitály, původně financované z dobročinných darů a církevních nadací, začaly být nahrazovány hospodami a hostinci, které nabízely placené ubytování a stravu. Tento trend byl patrný zejména v blízkosti rušných obchodních stezek, kde se místo charitativních ubytoven objevovaly nové podniky řízené podle obchodních pravidel.
Dnešní Praha si stále uchovává stopy této proměny. Mnohé z bývalých špitálů se staly základem dnešních restaurací, hotelů nebo klášterních ubytoven. Historie pražských špitálů tak dokládá nejen vývoj zdravotní péče, ale i širší proměny společnosti, obchodu a pohostinství ve středověké a raně novověké Praze.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
