Důkaz plnohodnotné závislosti EU na USA podporuje Trumpovo rozhodování, doplněné vyhlášenou – nevyhlášenou obchodní válkou, příkaz Pentagonu NATO vybudovat nové velitelství útočné jednotky v Ulmu (SRN) pod vedením Bundeswehru. Citát ze SZ 2.6.2018 mluví za sebe: Deutschland wird eine führende Rolle in diesem neuen Pool spielen. Wir müssen schneller werden und eine große Zahl an Soldaten und Gerät zügig bewegen können, um glaubhaft abzuschrecken und Verteidigungsbereitschaft zu zeigen.  Pokrytectví kritiků politiky Trumpa (smlouva s Iránem, o klimatu, sankce apod.) doplňuje obsah citátu. Krátkodobý úspěch je to, co pro prezidenta Trumpa platí, a za co platí. Prezident svým konáním potvrzuje Geroge Orwella: Koncept objektivní pravdy (z)mizí ze světa. To dovoluje již dnes hodnotit Trumpa jako dárek. Proč?

Kromě toho, že se dárky nikdy neodmítají, platí v kontextu uvedeného skutečnost neúprosně zmenšujícího se počtu věřících Američanů ve vměšování se RF do prezidentské volební kampaně, zvětšujícího se množství Američanů věřících v tzv. zkorumpovaný deep state, a zvyšující se riziko, že lži, alternativní fakta a tweety se časem budou nejenom jevit, ale chápat a posuzovat jako fakta, mířící se dostat do knih o historii. Nabízí se proto otázka k zamyšlení: Co se bude dít v případě, že se objeví „opravdová pravda“, která dokáže, že téměř vše minulé byla lež? Otázka má nejenom všeobecný, ale i EU specifický charakter. To proto, že Trumpův dárek nabízí nám všem si konečně přiznat cenu historie, co je skutečná jednota a přátelství, jaký je rozdíl mezi nimi, a zájmy národními a státními, které řídí svět.

Při hledání odpovědi na otázky je nutné vzít v úvahu několik skutečností. Uvedu zástupně pouze tři: 1) Trump bude vždy vše vnímat zjednodušeně, ohlašovat světu jakýkoliv výsledek svého konání jako osobní vítězství, nebo vítězství politiky USA. 2) Trump se svým nekompromisním realizmem, předvídatelnou nepředvídatelností, jako vnuk stavitelů současné formy kapitalismu bourá hlavní pilíře zastaralé konstrukce a narušuje její funkci. Trump tak nabízí šanci k novému uspořádání politicko – hospodářského systému a současně připomíná, že příležitosti se neopakují. Člověk musí konat. 3) Trump používá v ospravedlňováních svých rozhodnutí pokrytecky, ale v souladu s principy systému založeném na pokrytectví, lži, podvodu a nespravedlnosti reference spojené s morálkou: Všichni zneužívají dobra Ameriky, neobchodují s Amerikou spravedlivě a čestně, nechávají se bránit před nepřáteli vojenskou strukturou USA. Zkrátka: Evropa platí málo, proto bude platit více.

V uvedeném a mnohém dalším, o kterém dnes nebudu psát, je obrovská výhoda pro suverénní státy a silné politiky, typu prezidentů Putina a Si. Výhoda dovoluje zefektivnit vypracování alternativních řešení a reakcí na Trumpem způsobené výzvy. Schopnost člověka, národa a vůdce nacházet a tvořit alternativní řešení (i v době, jakou je ta naše) umožňuje člověku a společnosti být opravdu svobodnými. Současné elity EU, pokud je možné je tak nazvat, nejsou toho schopné. Dokazují to jejich strach, gesta, lži, reaktivní akce a propagandistická demagogie ozdobená NATO ruso- a čínskou fobií. EU vůdci nechápou, že kdo vyhání matematiku a historii z učeben, přepisuje historii, kterou nezná, bude přinucen ji prožít v bolestech. Historie nebyla, není a nebude vždy příjemná. Proto je potřeba se připravit na nepříjemné, neidealizovat. Protože prezident Trump - narcist staví prakticky vše na nekompromisním realizmu, měli bychom počítat minimálně se třemi vítězstvími prezidenta v představitelné době. Ta budou pro EU znamenat tři porážky, které ovlivní náš život:

1) Do voleb v USA ke konci roku 2018 musí Trump získat možnost ohlásit alespoň jedno vítězství. Kde a kdy se tak stane, nebudu spekulovat. Setkání s vůdcem KLDR, Kim Čong-unem, dojde li skutečně k němu (dva dny před začátkem MS ve fotbalu), bude prezidentem v každém případě vydáno za úspěch. Nic podepsáno nebude, stará diplomacie již nefunguje, a dávat slib nebolí. Ukrajina, po odehrání přidělené role (i ve spojení s MS ve fotbalu) se nabízí být ideálním kandidátem na další vítězství. USA budou prodávat, to co uznají za vhodné a za svoji cenu, EU bude platit, občané EU po letní dovolené se budou mnohému, co přijde, divit. 2) Do konce roku 2019, s prodloužením do voleb v Kazachstánu v roce 2020, dojde v některých státech Centrální Asie k představení nové formy Majdanu, podobné té, kterou jsme nedávno viděli v Arménii. EU podnikatelé mohou ztratit další trhy a možnosti ke spolupráci.

RF a ČLR se mezitím budou věnovat bezpečnosti a obnově Sýrie. Jeden pás, Jedna stezka se tímto způsobem ukotví ve strategickém Blízkém východu. 3) Tlak USA a NATO na RF a ČLR se bude stupňovat. Minimálně do 2020 – 2021 v naději, že RF nebude schopná se věnovat rozvoji společnosti podle svého, že dojde k vnitřnímu oslabení RF, dovolující USA se plně věnovat přípravě na boj s ČLR. Závislost EU na USA nebude menší, než je dnes.

2) S trvající hospodářsko – vojenskou závislostí EU na USA bude pokračovat rozpad EU. Španělsko, Itálie, Řecko a státy, které dostanou na dotacích o min. 38 miliard Euro méně, budou udržovat teplotu v EU na bodu snesitelnosti během ledového období hospodářských vztahů EU – USA. Po celou dobu si mnozí z nás budou klást otázky, podobné následujícím: Proč mají Italové rádi Itálii, nehledě na politický chaos, korupci a neefektivitu státu? Co je to za zájmový systém, který k moci záměrně přivádí (po celá desetiletí) lidi, jejichž mocenská svévole, krátkozrakost a konání doslova škodí nejen sobě, ale i své zemi? Jsou členské státy EU a jejich vlády skutečně suverénní.? Co je to suverenita? Na uvedené otázky jsou již k mání částečné odpovědi. Pro jejich úplnost je ale také nutné provést dopadovou analýzu sociální moci: Konceptuální, Ideologické, Zákonodárné, Výkonné a Soudní.  

3) Ti se zájmem o historii, vzdělání a výchovu dětí si pravděpodobně osvěží paměť tzv. Obchodem století z roku 1970, často nazývaným také Plynovod století. V roce 1970 SSSR a SRN podepsaly (se souhlasem USA) dlouhodobou dohodu o německých dodávkách potrubí k výstavbě plynovodu do Evropy s tím, že úhrada ze strany SSSR bude provedena prostřednictvím dodávek zemního plynu ze Sibiře. Tato dohoda získala název Obchod století proto, že znamenala největší dohodu mezi SRN a SSSR v historii jejich obchodních vztahů a zahrnovala spolupráci na desetiletí dopředu. Ekonomická podstata této dohody spočívala v tom, že veškeré výnosy z dodaného sovětského plynu do Evropy byly (po zahájení provozu) použity na úhradu nákladů spojených s výstavbou plynovodu. Jinak řečeno: SSSR zachránil Západ před politicko-ekonomickým kolapsem tím, že vzal na sebe veškerou práci a náklady k této záchraně nezbytné. V historii to nebylo poprvé a naposledy, kdy SSR zachraňoval Západ. Dnes předpokládám, že v této politice znovuzvolený prezident Putin nebude pokračovat. O novém instrumentu, který mu to umožňuje, se zmíním ve druhé části příspěvku. Dnes předpokládám, že si většina závislých na USA ne zcela uvědomuje obsah Trumpova mlžení jako dárku. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell