....a vývoj euroatlantické civilizace životně důležité vody pro spolupráci, soužití a sdílení. Současně představuje jeden z mála důvodů vyhovět spřízněným duším autora napsat dnes článek a souhlasit s radiovým rozhovorem zítra večer pod vedením Dr.Skály.

Cchaj Jing-wen se vyhnula zmínit i jediným slovem o ČLR. O to více a jasněji mluvila: Tchaj-wan neustoupí. Uděláme vše, co bude nezbytné, abychom posílili naši obranyschopnost. Program návštěvy Nancy Peloisové mi není znám. Předpokládám ale, že před podvečerním odletem se objeví u tzv. památníku Jing Mei, setká se tam s aktivisty za lidská práva (v západním pojetí), přičemž nevylučuji ani setkání s Wuer Kaixi (známý ze studentského hnutí v ČLR) a tím prodlouží konfrontační návštěvu ostrova.

Obligatornímu předvolání amerického velvyslance V Pekingu - Nicholase Burnse na MZV budou následovat nevojenské akce proti USA, a tím i EU a Tchaj-wanu. Akce budou doprovázeny částečným zklamáním některých Číňanů, které nelze ignorovat. Například  Chu Si-ťin, bývalý šéfredaktor Global Times, který před několika dny požadoval se střelení letadla s Pelosiovou, dnes píše na Weibo: Skutečnost, že Pelosiová skutečně přistála, samozřejmě ukazuje, že naše odstrašení nestačilo. Ale bylo by přehnané myslet si, že jsme utrpěli porážku nebo dokonce národní ostudu. Ve skutečnosti konflikt s USA teprve začal a je odsouzen k tomu, aby se stal dlouhým a vytrvalým. Nepochybuji, že  Chu Si-ťin prorokuje správně. Proč?

Peking určitě vyvodí závěry z návštěvy. Chápe, že je po RF na řadě, protože  AUKUS nebyl stvořen pro zábavu vojáků a debilů-politiků. Americká diplomacie, armáda a PR mašinérie, která obzvláště úspěšná), se pustí do dlouhého tažení s cílem vyřadit Čínu ze světové politiky.

Vojenské lodě podpoří hospodářskou odvetu ČLR. Dnes, ve středu celní orgány ČLR oznámily, že zakáží dovoz citrusových plodů z Tchaj-wanu. Proč? Důvody nebudu dnes popisovat. Kromě toho byl zablokován dovoz dvou tchajwanských odrůd ryb. Prý na jejich obalech byly zjištěny koronaviry. Nevylučuji další ukázku hospodářských svalů ČLR. Ty mohou způsobit zmatek a dlouhodobé bolení hlavy Zeleným a fanouškům elektrických automobilů v Evropě. Co mám na mysli?

Přidám-li k tomu skutečnost, že ruské společnosti si začaly půjčovat v jüanech, precedent, pro celý ruský trh, který představuje místění dluhopisů v jüanech společností Rusal, vyhlídky pro kvetoucí dolar a euro v budoucnosti se zmenšují. To přesto, že pro efektivní financování v čínské měně je potřeba, aby společnosti vyvážející zboží a služby do Číny si půjčovaly. V současné době tato podmínka představuje výzvu pro RF. Její řešení urychlí ale návštěva Peloisové na Tchaj-wanu i ve spojení s nejnovějším zmrazením ruských aktiv v hodnotě 1,2 miliardy eur ve Francii, bez zápočtu zablokování aktiv ruské centrální banky. To představuje nenávratnou ztrátu důvěry a určitého druhu pocty stability státu.

Nemohu si pomoci, ale na základě mně dostupných informací se vytvořil u mne dojem, že kdyby obě strany (USA a ČLR) dělaly méně hluku, návštěva Nancy Peloisové na Tchaj-wanu by pravděpodobně vyvolala jen zlomek veřejného zájmu. Při pohledu z druhé strany na návštěvu ale konstatuji, že bychom se nedověděli tak rychle a jasně, co si myslí Zelení v EP.

Zelený politik Reinhard Bütikofer (69 let), který je považován za jednoho z nejlepších znalců Číny v Evropském parlamentu se vyjádřil v rozhovoru se Stefanem Braunem pro dnešní SZ (Süddeutsche Zeitung) o možné eskalaci konfliktu mezi ČLR a Tchaj-wanem. Pan Bütikofer vysvětluje agresivitu s jakou (prý) Peking postupuje - a co by se Západ měl poučit z války na Ukrajině. Doporučuji seznámit se s celým rozhovorem z několika následujících důvodů:

1. Čínští lídři považují jakékoli diplomatické kontakty mezi cizími státy a Tchaj-wanem za urážku a útok na jeho územní celistvost. Prezident Si formuluje jako jeden ze svých velkých cílů sjednocení, o kterém jsem v posledních dvou letech několikrát podrobně psal.
2. Zelení Evropané, Japonsko a USA nikdy nepřijali zmíněné skutečnosti. Potvrzuje to koaliční semaforová dohoda, která tvrdí, že změna status quo v Tchajwanském průlivu by měla proběhnout pouze mírovou cestou a po vzájemné dohodě. Konflikt by byl nebezpečnější, kdyby se demokracie po celém světě (prý) zdržely pokračujícího ujišťování o solidaritě.
3. Na otázku, zda je Tchaj-wan v nebezpečí, pan Bütikofer v podstatě odpovídá, že Tchaj-wan je velmi intenzivně napadán Čínou různými prostředky, včetně vojenských hrozeb. Někteří stratégové tvrdí, že mezi lety 2027 a 2035 bude riziko invaze z pevniny obzvláště vysoké. Nebezpečí lze zkrotit, pokud Peking pochopí, že taková agrese by měla pro samotnou lidovou republiku velmi vysokou cenu. Cenu za oddalování sjednocení, podle vlastního hodnocení situace a trendů, bude platit především Evropa. Proč?
4. Protože každé gesto solidarity Západu s Tchaj-wanem stojí v cestě ke sjednocení s ČLR. Protože lze očekávat, že tzv. demokratické parlamenty Západu všemožně budou podporovat formální vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu. Návštěva Tchaj-wanu místopředsedkyní EP, paní Beerovou a plán několika členů EP  tam odcestovat později v tomto roce, nevěští nic dobrého.
   

Moudrost Teng Siao-pchinga - pokud tchajwanská otázka nemůže být vyřešena v současnosti, musí být předána budoucím generacím – dnes na základě rozkladu světového řádu, transformace hodnot a finančního systému a speciální vojenské akce na Ukrajině s popíráním přímých zásahů USA do bojových akcí, které představuje mj. nutnost obdržet povolení k odstřelu amerických raket z USA, bohužel neplatí.   

Prezident Si Ťin-pching tak stojí v předdveří 20. sjezdu KS ČLR před velkou výzvou a dilema. Pro Si, podobně jako pro Putina, existuje otázka ve formě paralely: Budoucí postavení ČLR ve světě je stejně tak spojeno s kontrolou Tchaj-wanu, jako postavení Ruska s kontrolou Ukrajiny. Ta nabízí nejenom prezidentům: 1) pozorovat způsob vedení bojů a propagandy, taktiku a operativní změny mezi-cílů v kontextu hlavního, 2) nutí nás přemýšlet a reflektovat nedávnou minulost a 3) indikuje jednat podle rčení: co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.

EU nehrála a nebude hrát ani v představitelné budoucnosti žádnou vojenskou roli v procesu sjednocení Tchj-wanu s ČLR i proto, že svojí roli v hospodářském a finančním sektoru EU již dnes prohrává a nebude to trvat dlouho, než zcela prohraje. K tomu nelze ignorovat krizi NATO v procesu USA v odcházení ze světové scény jako finanční a vojenská velmoc. Představa, že návštěva Nancy Peloisové na Tchaj-wanu pravděpodobně urychlí proces tvorby vojenského paktu mezi ČLR a RF, přičemž Indii nevylučuji, nevěští ani pro EU a NATO nic dobrého.

Další důvod představuje konání vlády kancléře Scholze. Jeho vláda se zřekla politiky předchůdkyně kancléřky Merkel. Zelení ve vládě kancléře Scholze hodnotí její politiku jako děsivou, připouštějící a přehlížející určitou míru závislosti na Číně, kterou EU, včele s SRN nyní musí v kontextu diktátu sankcí a zahraniční politiky USA překonat.

Jako dnes poslední důvod prohry celé EU v kontextu ČLR, Tchaj-wanu a návštěvy Nancy Peloisové se nabízí výzva německé ministryně zahraničí Berbock k posílení vojenských kapacit EU, aby mohla být rovnocenným partnerem USA. Cituji ve vlastním překladu ze Spiegel: Transatlantické partnerství musí být posíleno, a Evropa musí mít rovnocenné postavení s USA. Za tímto účelem evropské země musí posílit své strategické a vojenské schopnosti.