Dnes stojíme opět na prahu něčeho hrůzného, co bychom si před několika měsíci ani nechtěli představovat. Vcelku otevřeně se píše o možné velké válce, která již prakticky započala překročením ukrajinských hranic na Krymu ruskými vojáky. Jak víme, trvalo to sotva pár hodin a část nezávislého státu byla odtržena a připojena k Putinově impériu za opatrného mlčení demokratických zemí. Víme, že opatrnické mlčení nemůže zajistit mír, ale už jsme si na ně zvykli.

Na sociálních sítích a v bulváru kolují různé zmatené teorie, předpovědi, obavy a emotivní výlevy. Mimo jiné se lidé například dozvídají, že obsazení Krymu a následnou světovou válku již předpověděla jakási bulharská vědma nazývaná Baba Vanga. Poměrně hodně lidí u nás projevuje Putinovi v jeho lhaní a vojenských krocích nadšenou podporu. Je to velmi zvláštní po tom všem, čím naše země musela projít v roce 1968. Pravda je ale také to, že ony srpnové události si pamatuje stále méně lidí a stejně jako idealizace komunismu je idealizace Ruska naivním snem o pozemském ráji. Tam pak nebudou žádné problémy, nebude se muset pracovat, pečení holubi přiletí do pusy, bohatí a vzdělaní dostanou na frak a jejich majetek bude rozdělen všem, kteří si myslí, že mají málo a že mají právo na víc. Mezi tyto obdivovatele ruského imperátora patří překvapivě velké množství lidí, kteří se vehementně ohánějí národem, národními zájmy, vlastenectvím a také se občas nechávají unášet písničkami Karla Kryla. Ano, toho Karla Kryla, jehož píseň o bratříčkovi a otevřených vrátkách nejspíš pokládají za varování před Evropou a v jejich očích tak ohavně dekadentní demokracií? Nebo se jim jen líbí její melodie a její slova nechápou?

Existuje ještě jediný český národ? Ten již zdaleka nesdílí vědomí jedné identity. Už příliš dlouho zde působili a působí lidé pracující pro zcela cizí zájmy. Sovětští poradci a agenti se hbitě přeškolili na ruské podnikatele a mafiány. Mnoho českých politiků dbalo a stále dbá o těsné propojení naší země s ruskými oligarchy. Výsledkem je hluboká devastace společnosti. Je zde několik naprosto rozdílných skupin, které sice hovoří víceméně česky, ale jejich sociální postavení, hodnoty, zájmy a přesvědčení jsou víc rozdílné než mezi národy zcela cizími. Slova jako „intelektuál“, „pravda“ a „láska“ jsou pro mnohé nadávkami. Co má společného mafiánský oligarcha s dělníkem? Mediální magnát s učitelkou? Náboženský fanatik s křesťanem? Nacista a komunista s vlastencem? Tupec se vzdělancem? Obdivovatel diktátorů s demokratem? Nemají společného vůbec nic. V době krizí a například nyní při hodnocení imperátora Putina se ukazuje, že na území našeho státu žije víc "národů", které si navzájem nerozumějí a navíc jsou tragicky znepřátelené až do krve.

Jestliže nezodpovědní politici, sociální sítě a bulvární média včetně těch elektronických bijí na buben rozličných ideologií a vášní, je nyní životně důležité, aby profesionální novináři zachovali zdravý rozum. Nikdo netuší, zda  a kdy bude nějaká velká válka, nikdo přesně neví, jak tato ukrajinská krize skončí. Právě v této nejistotě a obavách je potřeba racionálně, jednoznačně a důsledně označovat Rusko za agresora a nedělat z Putina božstvo, z Ruska již předem neporazitelnou mocnost a vítěze každého konfliktu a nepěstovat zbabělost a vyčůranost. Je nutné nešířit fámy a konspirační teorie o třetí světové válce a propagandistické zprávy o Amerikou či Izraelem placených tlupách a o agentech Nového světového řádu řídících z pozadí ukrajinské povstání. Je třeba nesdílet podvržené fotografie a demagogické texty. Stejně tak je ale třeba neomlouvat a neoslavovat případné fašizoidní a kriminální excesy ukrajinské revoluce, pokud se skutečně prokáží.

Bulvární obrázky, agresivní titulky a potoky krve sbírají volební preference a prodávají tisk. Ale slušný žurnalista i slušný politik by měl mít i určitou odpovědnost a občas přibrzdit. Zkoušený lid Ukrajiny potřebuje naši solidaritu. My všichni nutně potřebujeme přesné informace, kvalitní analýzy, pravdivé zprávy a jasná vyjádření i praktické a statečné kroky. Hysterie, urážení lidí, strašení vyhlazovací válkou, adorace agresorů a omlouvání zločinů kterékoliv strany jsou nebezpečnou zápalnou směsí. Konflikty mezi lidmi i konflikty mezi národy zpravidla začínají agresivními slovy, lží, manipulací a preferencí sobeckých zájmů. Prosím všechny, kdo oslovujete veřejnost a pro trochu slávy máte chuť si zasurfovat na emocích posluchačů a čtenářů: šlápněte na brzdu.