Projevuje se to například žádostí senátora Růžičky o její prověření, a případné odhalení zločinů, kterých se touto cestou, a setkáním s jejich nepřítelem dopustil. Pokud vám zmíněná láska nejde dohromady se smyslem prověřování, uznávám to a vysvětluji, že pokud bych označil tyto projevy přízně senátora Růžičky a všech, kteří nad Doubravovou zradou zatoužili po jeho politické popravě za šíření nenávisti proti členu senátu, stala by se z toho práce pro BIS, a to skutečně nikomu nepřeji.

Po přečtení seznamu toho, proti čemu se, někdy sám, v senátu postavil a hlasoval, bych hledal mezi jeho předky nositele genů Jana Husa. Postavit se EU zastoupené naším senátem křičícím – hle kacíř narušující nedotknutelnost viry v naši pravdu a neomylnost – to chce skutečně odvahu! Kde ji bral Hus, víme. Rád bych se zeptal Pana senátora, kde ji čerpá on. Nevěřím, že celý senát uznává právo Ukrajiny na Krym patřící od roku 1783 Rusku, nebo v neposkvrněné početí války Ukrajiny s Ruskem, ale současná atmosféra v senátu a naší společnosti vůbec, silně připomínající, přes všechny ty mobily, koncil v Kostnici 1414 až 1418 – a to slabé umlčí.

Naše zem dokáže v každé době vyprodukovat dostatek Jidášů, u kterých peníz nebo postavení způsobí přilnutí tu k fašismu, tu k leninismu, dnes k multikulturalismu pozoruhodně kombinovaného s nenávistí k Rusům a nekritickou láskou k Ukrajincům. Tato čistá, nezištná a upřímná láska způsobí, že tak jako ukrajinští mocipáni obětují svým a zájmům USA životy svých občanů, obětují naši mocipáni svým a zájmům EU naši životní úroveň, a zbytky státní svrchovanosti.