Tedy plány, jejichž parametry byly nastaveny záměrně nízko tak, aby byly ve skutečnosti lehce překonány a podniky mohly vyplácet tučné prémie za to, že plnily plán na 110 či 120%.

Tak trochu mi připadají první známá čísla, která do světa pustila vláda při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2015. Návrh, který připravilo ministerstvo financí, je na hony vzdálen předvolebním slibům a záměrům Andreje Babiše, jenž k národu hřímal z bilboardů, jak ta minulá vládní nemehla nebyla schopna řádně vybírat daně a zabraňovat daňovým únikům, jak se chovala nehospodárně a že teď bude vše úplně jinak.

Stejně, jako se potichu vytratil Babišův záměr řídit stát jako firmu, tak pomalu začínají brát za své i další silácké výroky o kvalitativně nové a vyrazně hospodárnější správě státní kasy. A tak jsou zatím někde v nedohlednu slibované zásadní úspory ve výdajích státního rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2015 totiž počítá se stejným schodkem rozpočtu jako v letošním roce, tedy 100 mld. Kč, což mimo jiné zvýší celkové zadlužení ČR a opět zvýší výdaje na správu státního dluhu o dalších více než 6 mld.Kč, takže celkově už budou činit cca 72 mld. Kč ročně.

Přitom Babišovo ministerstvo financí počítá se snížením výdajů státního rozpočtu v roce 2015 oproti letošnímu roku o pouhých 15 mld. Kč, z čehož tedy při předpokladu zachování stejné výše schodku jednoznačně vyplývá, že samozvaný spasitel naší státní kasy počítá také se stejným snížením příjmů státního rozpočtu. A to v situaci, kdy je v roce 2015 např. ČNB prognózován růst HDP až o 2%, a to v té méně optimistické variantě.

To ale může znamenat jen jedno jediné – Andrej Babiš předpokládá nižší rozpočtové příjmy než v letošním roce, a to poměrně výrazně. Přitom samotné daňové příjmy by měly podle návrhu SR narůst pouze o 13 mld. Kč, což naprosto nekoresponduje s avizovaným růstem DPH. A to ani při předpokládaném výpadku výběru DPH z titulu předpokládaného zavedení třetí sazby DPH pro avizované vybrané druhy zboží. Kam se tedy vytratily sliby lepšího výběru daní a likvidace daňových úniků?

A kde jsou ony tak halasně avizované úspory ve státní administrativě? Zatím se veřejnost dozvěděla toliko o chystaných úsporách z titulu předpokládaného rušení smluvze strany jednotlivých ministerstev na externí poradenské, konzultační a právní služby, které by mělo nahradit využívánívlastních týmůprávníků a poradců. Ty byvšak celkově mohly snížit výdaje jednotlivých resortů v řádu desetin miliard Kč a budou výrazně nižší než avizované plošné zvýšení platů všech státních zaměstnanců o 3,5%. Nakolik se zkvalitní odborná úroveň práce a nakolik se sníží výdaje ministerstev z možných prohraných právních sporů, je samozřejmě otázkou.

Zatím naznačované snižování výdajů u resortů zemědělství či dopravy a naopak zvyšování výdajů v resortech vnitra, obrany, ministerstva práce a sociálních věcí či školství rovněž nedávají předpoklad pro strukturální optimalizaci rozpočtových výdajů směrem k podpoře ekonomického růstu a snižování poměru mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu.

Spoléhá snad politický podnikatel Babiš na štědřejší dotace z Bruselu? Těžko říct. Třeba spoléhá na to, že HDP poroste rychleji než státní dluh a díky statisticky milosrdným poměrným ukazatelům bude moci své voliče přesvědčovat, že státní dluh v poměru k HDP se vlastně snižuje, což se i děje.

V každém případě ani jedno ani druhé o slibovaných kvalitativních změnách státního hospodaření zatím nijak nepřesvědčuje. Tedy zejména ty, kteří státním financím alespoň trochu rozumí. Jak je to s voliči hnutí ANO, těžko říct. Možná je zase přesvědčí o něco sladší předvolební koblihy….

A možné je, že se Andrej Babiš spoléhá na oblíbený plánovačský trik, o kterém jsem se zmínil v úvodu tohoto komentáře. Voliči přeci rádi uslyší, že se ve státním rozpočtu podařilo ve skutečnosti uspořit o 1, 2 či více procent víc, než jsme očekávali. To by ta předchozí nemehla přece nemohla dokázat…..

Inu vlk se nažere a státní kasa zůstane stejně děravá ……

Michal Kraus