Zdeněk Lanz: Pocit moci - nebezpečný fenomén, který postihuje politiky v každém režimu

KOMENTÁŘ

Nejdřív jsem chtěl tento článek nazvat „A už je to tady zase“. Tak jako již několikrát v minulosti. A nikdo by mi to  nemohl vytýkat.  Vždyť se to opakuje  dvakrát do roka. Na jaře a na podzim.

24. března 2017 - 07:00
S  ubíjející pravidelností. A doslova to otravuje život mnoha lidem. Ano, pozorní čtenáři  už asi tuší. Nemám totiž na mysli nic menšího, než svévolnou a trestuhodnou manipulaci s časem.

Zavedení letního času asi jako první navrhnul  jeden londýnský stavitel již v roce 1907, nepodařilo se ho ale prosadit. Poprvé byl letní čas reálně zaveden až za první světové války v roce 1916. Pravděpodobně nejprve v Německu a Rakousku – Uhersku, následně i ve Velké Británii a ve Švédsku. V březnu 1918 byl spolu s časovými pásmy zaveden letní čas i v USA. Byl však natolik nepopulární, že byl již v roce 1919 zrušen.

Postupně s posunem času experimentovala řada států, byl zaváděn a zase rušen.

Díky pochybnému argumentu úspory energie  prodělal letní čas  za druhé světové války jakousi renesanci. V letech 1946 – 1947 platil v tehdejším Československu  dokonce čas zimní. V roce 1979 byl pak u nás zaveden každoroční letní čas.

Ale potom se do toho vložila Evropská unie, termíny posunu času pro své členy sjednotila a spolu s přisluhovači z jednotlivých členských států učinila z tohoto nesmyslu prakticky nezrušitelný rituál.

Otázkou zůstává, zda ti politici, kteří tento nesmysl pomohli institucionalizovat , jsou o jeho účelnosti přesvědčení, nebo to dělají jen ze setrvačnosti. A nebo by v tom mohlo být i uspokojení z moci něco ovládat, něčím nebo někým manipulovat.  

Když jim totiž nejde poručit větru a dešti a lidé  už je také přestávají poslouchat, je pro ně znásilnění času asi poslední možností, jak  uspokojit své mocenské ambice.

Zdeněk Lanz



Anketa

Novým šéfem Pirátů se stal Zdeněk Hřib. Má podle vás tato strana pod jeho vedením šanci na úspěch v příštích volbách do Sněmovny?