Po listopadu se účastnil jedné z největších privatizačních loupeží za bílého dne. Deník v hodnotě miliardy zabavili sami svazáčtí redaktoři a předali jej zahraničnímu vlastníkovi. A jako držhubné inkasovali po pěti až osmi milionech. Což pro začátek devadesátých let byl start do nového života, o jakém se jiným nesnilo.
Pak z kariéristických důvodů místo Gottwalda začal velebit pravici a vládu ODS. Když vláda ODS v roce 1997 padla, opět z kariéristických důvodů otočil a přes noc se z něj stal zavilý a nenávistný klausofob. A jistěže haněl privatizaci. Když pak se vynořily z podnikatelsko-politického polosvěta různé existence, pochopil, že ohrožují jeho chlebodárce a s novým nebezpečím se rázně vypořádal, když takto sepsul babiše. Z kariéristických důvodů.
Jenže pak přišel babiš a zachrastil měšcem. A bezcharakterní Komárek, který popsal tuny papíru o tom, jak Bárta prý udělal z politické strany divizi své firmy, najednou skočil po nové šanci. A kandiduje za babiše, symbolizujícího vše, proti čemu Komárek poslední léta psal. Z kariéristických důvodů.
Ale jak už to u takových kariéristických parazitů bývá, ani tohle není jeho poslední štace. babišův slepenec se zadrhne, přestane být perspektivní a Komárek se jistě poohlídne po někom dalším, komu by z kariéristických důvodů sál krev. Tipněte si, kdo to bude.
Ladislav Jakl