Evropské země mění přístup k sociálním systémům. Vyžaduje to ekonomický, ale i demografický vývoj, vyvolaný prodlužujícím se věkem populace a klesajícím podílem ekonomicky aktivních lidí.

Pravicová politika v sociální oblasti není o vysokých dotacích a dávkách, ale o adresnosti a odpovědnosti za svůj vlastní život, za život své rodiny. Časově neomezenou pomoc dáváme pouze těm, kteří si sami pomoci nemohou.

Pravicovému voliči není lhostejné, jak jsou vynakládány finanční prostředky z jeho daní, jak stát pomáhá skutečně potřebným či jak se zachází s opuštěnými dětmi, s lidmi se zdravotním postižením nebo s našimi seniory. Rozdávání všem nad poměry znamená pro společnost, že bude jako celek chudnout, protože požadavky se budou více stupňovat.

Sociální systém musí fungovat jako jakási trampolína, která motivuje ty, kteří přišli o práci, vrátit je co nejrychleji na pracovní trh.

Občanští demokraté říkají o sociálním systému, že se významně liší od socialistů, a to v přístupech k sociálním tématům. Rozlišujeme nezodpovědný populismus a skutečnou solidaritu s potřebnými. Říkáme jednoznačné NE těm, kteří peníze daňových poplatníků zneužívají. Říkáme jednoznačné NE socialistům, kteří chtějí za peníze daňových poplatníků rozdávat bez koncepce líbivé dávky.

Odpovědný správce sociálního systému počítá s tím, že na řešení sociálních témat není sám. V případě ODS je to jednoznačné. Počítáme s neziskovými organizacemi. Bereme je jako korektní partnery, kteří poskytují sociální služby na velmi vysoké odborné úrovni. Proto jedním ze základních bodů, které bychom chtěli řešit, je financování sociálních služeb. Jde o jednoznačné nastavení sociální sítě pomoci. Jde o stanovení ceny, za kolik jsou jednotlivé služby hrazeny. A jde o zajištění systému, který bude financován minimálně na 3 roky dopředu. Chceme jistotu pro naše partnery, pro poskytovatele sociálních služeb.

V našem představování předvolebního programu jsme šli životem, od narození až po stáří. Může přijít nemoc v průběhu života nebo až ve stáří. V této chvíli říkáme, že jsme připraveni rodinám pomoci. Stejně tak jako osamělým lidem.

Podpoříme rodiny, které se starají o sebe a své blízké v těžkých situacích.

Zavedeme systém dlouhodobé péče. Prosadíme rozšíření možností, jak zajistit péči o zdravotně postiženého člena rodiny v jeho přirozeném domácím prostředí. Podpoříme nabídku odlehčovací a ambulantní péče, která klientům i členům rodiny pomůže zvládnout situace, kdy se neobejdou bez asistence odborníků. Rodinám, které doma pečují o člena rodiny ve III. a IV. stupni závislosti na péči - pokud takový člověk není trvale v ústavní péči -, zajistíme daňové slevy.

Pokud nastává chvíle, kdy se rodina nemůže starat sama, zajistíme systém ústavní péče tak, aby to nebyly neosobní velké ústavní ratejny, ale zajistíme, abychom takovou péči zajistili důstojně s veškerými odborníky a za naší plné podpory a kontrolních mechanismů. V tomto směru musím také jednoznačně říci, že podporujeme hospicovou péči v domácím prostředí.

Osoby se zdravotním postižením považujeme za osoby, kterým je zapotřebí pomoci vyrovnat životní podmínky tak, aby se tyto osoby mohly co nejlépe zapojit do běžného života, aby se mohly vzdělávat, aby mohly chodit do práce a zakládat rodiny.

V tomto směru je naším základním diskusním kamenem péče o zdravotně postižené spoluobčany, systémposuzování invalidity a závislosti. Uznáváme nastalá pochybení v novém systému, který přijal mezinárodní klasifikaci jako systém pro posuzování, avšak byl ministerskou vyhláškou smeten, byl jaksi obejit. Kvůli tomu systém dlouhodobě vykazuje známky jisté nespravedlnosti a určitých absurdit. Zajistíme přihlášení se k mezinárodní klasifikaci ICF, která nastaví spravedlivá a jednoznačná pravidla pro posuzování i v případných odvoláních. Toto posuzování funguje i v jiných zemích, může takto fungovat tedy i v naší zemi. Nejde nám o snižování důstojnosti lidí se zdravotním postižením, ale o jejich jednoznačně vrcholnou kvalitu života, tak jak to v mezích normy zdravotního postižení lze.

Prosazujeme lidský přístup, odbornost a vyšší efektivitu posudkové služby. Vytvoříme páteřní sít posudkových lékařů, kteří se budou zabývat na daném území jednotlivými okruhy onemocnění.

Zkrátíme lhůty pro posuzování zdravotního postižení a závislosti. Posuzování závislosti má provádět tým - posudkový lékař a sociální pracovník na jednom pracovišti. Nikoliv jeden na ČSSZ a druhý na úřadu práce. Toto je jednoznačně práce posudkových komisí, týmů lékařů a sociálních pracovníků na jednom pracovišti, a to na ČSSZ.

V posledním bodě bych se ráda zmínila o tématu pro každého jednoho občana velmi důležitého, tedy odůchodovém zabezpečení.

Česká republika patří mezi evropské země, kde se nejrychleji prodlužuje střední délka života. To je sice výborná zpráva, dávající dobrou vizitku našemu zdravotnictví i postupnému zlepšování životního stylu. Zatímco v roce 2010 bylo u nás 15 procent občanů starších 65 let, v roce 2050 už tento podíl dosáhne 29 procent. Na pracovní trh bude vstupovat stále méně občanů, zatímco bude přibývat seniorů. Tento demografický vývoj je výzvou pro všechny evropské vlády, tedy nejen pro tu naši, které mu přizpůsobují důchodové systémy. Každý rok u nás přibývá 40 až 50 tisíc seniorů, což je velikost jednoho okresního města. Tento stav ukazuje, že změny důchodového systému jsou i nadále nepostradatelné a nesmíme je podceňovat.

Senioři jsou u nás odkázáni téměř výhradně na stát. Téměř 95 procent jejich příjmů je tvořeno státním důchodem, což je v Evropě výjimečné. Tato extrémní závislost na státní penzi vystavuje budoucí seniory velkým rizikům. Pouze státní důchody nebudou schopny do budoucnosti zajistit dostatečnou ochranu před chudobou těchto lidí. Situace z některých evropských zemí ukazuje, že ani státní pilíř není úplně bezpečný a někde si nepříznivá ekonomická situace vyžádala dokonce snižování důchodů. Což se u nás nikdy v životě nestalo. Proto lze plně doporučit zajistit se na stáří z více zdrojů a nespoléhat jen na státní důchod.

V letošním roce došlo k zásadní změně důchodového systému, který se nově skládá ze tří pilířů. Aby byl zmírněn jeho nepříznivý vývoj, došlo k jednoznačným změnám. Vstupem do druhého pilíře jeho účastník dává méně peněz státu a více spoří přímo na vlastní budoucnost, a to s podporou státu. Zhruba polovina populace má tak šanci na vyšší důchod ve střednědobém horizontu. Chceme učinit druhý pilíř vstřícnější. Chceme diskutovat o možnostech, jak zatraktivníme druhý důchodový pilíř. Budeme prosazovat, aby bylo možné z druhého důchodového pilíře v určitých intervalech vystoupit. To je jedna z těch věcí, kterou chceme diskutovat.

Zavedeme do systému důchodového zabezpečení možnost převodu části vlastního důchodového spoření z  průběžného systému na podporu rodičů, kteří už mají nárok na starobní důchod, tak, jak to obsahoval původní návrh z reformy, kterou prosazovala ODS.

 Lenka Kohoutová