V němčině: Wie man in den Wald hineinruft, so schallt es heraus. V ruštině: Как аукнется, так и откликнется. Používám přísloví ve třech jazycích, protože česká, německá i ruská společnost byly v minulosti založeny především na zemědělství, a uchovávání rolnických návodů, agrotechnických lhůt, pranostik, úsloví a přísloví bylo pro tehdejší obyvatelstvo existenciálně důležité. I dnes je nehledě na politicko – hospodářskou situaci, rusofobii a transformaci EU do něčeho, o čemž víme málo neb nic, česká společnost spojena s německou a ruskou, tedy i s vývojem u sousedů a jejich spojenců.

Přísloví má ve všech jazycích přenosný význam. Ten nelze podceňovat ani v době rychle se měnícího směru hospodářsko – politického větru i v době globalizace. Jako příklad mi dnes slouží SRN (Spolková Republika Německo) a její dva zákazy prodeje čínským společnostem během (jednoho) týdne.

Vláda SRN zakázala během jednoho týdne dvě čínské investice do německých podniků: 1) Menší strojírenský podnik Leifeld Metal Spinning v Ahlen, Vestfálsko, založený 1891, zaměstnávající přibližně 200 pracovníků, s ročním obratem cca 40 milionů Euro, jednočíselným milionovým ziskem a více než třetinou zakázek z ČLR. 2) Východoněmecký podnik 50 Hertz vlastnící přenosové elektrické sítě, ve kterém má majoritu (80 %) belgická společnost Eila. Na zbývající 20% podíl ve společnosti bylo vypsáno výběrové řízení. Jeho se účastnila státní společnost SGCC (State Grid Corporation of China). Splnila všechny zákonné požadavky, přesto nevstoupí kapitálově do společnosti. Proč? Oficiálně kvůli národním a bezpečnostním zájmům. Zní to velice podobně jako americká odůvodnění. Že by se jednalo o povolený plagiát nebo kopírování? Nezávisle na odpovědi, vývoj prodeje podílu a nedodržování vlastních pravidel SRN budou mít následky. Nejenom pro vztah SRN – ČLR a EU – ČLR, ale pro celý systém obchodování a pohyb kapitálu v globalizovaném světě. Proč?

Z tohoto hlediska se jedná o bizarní záležitost. Proč? SGCC byla v roce 2017 s ročním obratem 350 miliard USD a 1,6 milióny zaměstnanců na druhém místě Fortune Global 500. Zákaz kapitálového vstupu SGCC do německé společnosti 50 Hertz, obsluhující přibližně 18 milionů obyvatel východní části SRN, Berlína a Hamburgu, s bilanční hodnotou ve výši cca 1,8 miliard Euro protiřečí zákonu SRN o zahraničním obchodu (Außenwirtschaftsgesetz). Upravený zákon předepisuje vládní povolení při podílu 25% a více. Až tehdy totiž vstupují na scénu strategická spolurozhodující práva společnosti mající vliv na národní zájem. Kromě uvedeného narušení vlastního zákona a vzniklé nevěrohodnosti vlády a kancléřky Merkelové se musí počítat s tím, že budoucí investiční záměry ČLR v EU budou jinak prezentovány a strukturovány, v případě opakování neférového jednání, budou trestány ve vhodné době a příležitosti. ČLR má zkušenost s imperialismem, dobrou historickou paměť a čas.

Jestliže vláda SRN již dnes kopíruje prezidenta Trumpa, tak je naivní myslet, mluvit nebo psát o vlastní spolehlivé zahraniční obchodní politice EU a jejích členských států. Zákaz vstupu čínského kapitálu do německých společností představuje gól prezidenta Trumpa ve hře s EU, odstranění jedné z překážek na cestě k výhře republikánů v listopadových volbách a varování pro EK. Ta, národní vlády a občané EU v případě volební výhry uvidí, co znamená, jak dlouhá bude a co přinese pauza v obchodní válce mezi USA a ČLR, potažmo s RF. Nebude toho málo.

Doba a vývoj politického, hospodářského a hodnotového systému ve světě dokazují, že co začalo dobře, nemusí skončit dobře. Žádný strom neroste do nebe. Proto museli investoři a obchodníci, sázející na jednostranné výhody z aktivit v ČLR vědět, že jejich úspěch bude mít konec. Není pochyb, že potenciální trh tvořící 1,3 miliarda obyvatel, rostoucí blahobyt v Evropě (založený na exportu do ČLR a míru v Evropě) a ignorování historie mohly oslepit. Přesto ale měli politici, když již ne podnikatelé, investoři a obchodníci, pracovat s veřejností, vysvětlovat úspěch a bohatnutí evropské společnosti, připomínat závislosti, podporovat znalosti v historii, vývoji společnosti, a v neposlední řadě požadovat od všech, kdo obdržel podporu státu (finanční, politickou) vypracovávat alternativní řešení a nové formy spolupráce pro dobu, kdy 40 let trvající hospodářské reformy v ČLR ztransformují roli kupujícího, do prodávajícího, investujícího a dnes již hospodářského a finančního lídra světa.

Ještě do nedávna vítaly, především USA a EU čínské peníze (legálně i nelegálně získané podle čínského přísloví, že státní pokladnu - jako dojnou krávu - jen lenoch nedojí), zkušenosti a know-how. Při pohledu pod povrch současné rétoriky a konání na Západě a oficiálních reakcí ČLR na sankce USA se mi jeví, že současná letní vedra se mohou prodloužit na delší dobu. Bez ohledu na kalendář, pranostiku a nebezpečí vyschnutí pokladen. V ČLR platí: Porážka je matkou úspěchu. Prezident Si a vláda ČLR vědí, že v životě se stává, že jedna říše má tři pány.

I tam totiž globalizace vyžaduje vzájemné globální investice a vzájemné garance. Obojí zmenšují nebezpečí vojenského konfliktu, nutí vést dialog, ne diskuze, a ve výsledku zvyšují šance na kompromisní a vzájemně výhodná řešení. Je nejvyšší čas si uvědomit, že chceš-li se Mistrem státi, nesmíš jím nikdy býti. Čas západního poučování ČLR skončil.