Jan Keller: Evropská unie: kdo koho vlastně dojí

KOMENTÁŘ

Jiří Pehe ve svém článku Co má vědět daňový poplatník (Právo 27. 8.) správně připomenul, že ročně odchází z naší země zhruba 300 miliard korun do zahraničí.

30. srpna 2014 - 07:00

Přitom nejde jen o dividendy, velcí investoři znají i mnoho jiných fint, jak zisky repatriovat. Ve stejný den jsme se dozvěděli, že během příštích sedmi let máme šanci získat z fondů Evropské unie přes 600 miliard korun. Evropská unie nám tedy na náš rozvoj věnuje v průběhu sedmi let částku, kterou si od nás co dva roky stahují velcí investoři. Tomu se říká výhodný byznys.

Srdce euroskeptiků musí poskočit radostí: Vystupme z Evropy a vše se vyřeší.

Potíž je v tom, že pokud bychom vystoupili z Evropy, tři sta miliard korun ročně bude i nadále z České republiky odcházet. Připravíme se pouze o šest set miliard z evropských fondů.

Útěchou nám může být, že jinde v Evropě jsou na tom podobně. Panuje v ní zvláštní způsob přerozdělování. Na jedné straně odčerpávají ze zemí nemalou část vytvořené hodnoty finančně silné skupiny, které v nich investovaly. Čím nižší firemní daně, tím jsou jejich zisky impozantnější. My s naší devatenáctiprocentní firemní daní jsme pro ně vyloženě zlatým dolem.

Ona symbolická náhrada, kterou nám na rozvoj Evropa věnuje, ovšem nejde v převážné míře z kapes těch, kdo bohatnou na tom, že si nás koupili.

Naprostá většina eurodotací, které k nám proudí, pochází ze státního rozpočtu členských zemí Unie. Příspěvek všech států se pohybuje kolem jednoho procenta hrubého národního důchodu. Celková bilance je tedy následující: Evropa přispívá k rozvoji naší země méně než třetinou toho, co si od nás každoročně odnášejí především velké nadnárodní korporace a silné finanční ústavy.

Zatímco my přispíváme do kapes velkým firmám, jejich majitelům a akcionářům, na dotace, které k nám proudí z Evropy, se skládají všichni, kdo se podílejí na tvorbě hrubého národního důchodu, tedy také zaměstnanci, příslušníci středních vrstev i nižších příjmových kategorií. Nadávání na Evropu i přerozdělování tuto aritmetiku dokonale zastírá a znemožňuje uvědomit si, kdo koho tady vlastně dojí.

Pokud by byla Evropa rozbita, mělo by to pro nás jediný efekt – přestali bychom dostávat peníze od těch, kteří na systém přerozdělování doplácejí podobně jako my.

Jan Keller
(čssd,pravo)


Anketa

Obáváte se, že by současné válečné konflikty mohly přerůst ve 3. světovou válku?

Ano 88%
transparent.gif transparent.gif
Ne 7%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 5%
transparent.gif transparent.gif