Na úrovni vlády, parlamentu a médií budeme přesvědčováni, že podporovat migranty z veřejných zdrojů je správné a humánní a že my jako tradičně solidární země nesmíme stát stranou. Bude to působit dojmem, jako bychom s něčím takovým právě měli začít, a jistě se shodneme, že je třeba zachraňovat životy lidí vyhnaných či uprchlých ze svých domovů, jejich žen a dětí. Důležité je však zastavit se u toho slovesa „začít“. Opravdu je to něco zcela nového, unikátního?

V naší zemi existují stovky nevládních organizací, které jsou zaměřeny na podporu neziskových aktivit v oblasti sociální, kulturní, a také migrační. Tyto organizace sice nesou na štítu slovo „nevládní“, ono slavné NGO, ale jak je to doopravdy? Z jakých zdrojů tyto NGO vlastně žijí a provozují svou činnost? A na co přesně tyto zdroje jdou? Pro odpovědi můžeme zajít do výročních zpráv, které jsou k dispozici na internetu. Pro náš účel jsem si vybral jen několik NGO, které mají jako předmět činnosti právě starost o migranty a uprchlíky. Jaká čísla se tedy dočteme?

Předešleme, že o mnoha z dále jmenovaných organizací jste možná ještě ani nikdy neslyšeli. Jejich činnost je tak nenápadná, až je to nápadné. Vzápětí pochopíme, proč asi. Příkladně taková Organizace pro pomoc uprchlíkům. Ze státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů (což jsou kraje či města)  dostává od dvou a půl milionu (v roce 2012) až po osm milionů (v roce 2010). K tomu ročně v průměru 18 milionů od různých organizací Evropské unie.

Hned zkraje si vyjasněme jedno: tzv. evropské zdroje se sice tváří, jako že nezatěžují veřejné finance ČR, ale opak je pravdou. Z čeho je tvořen rozpočet EU? Přece z národních příspěvků členských států. Tedy opět z veřejného. Pouhým součtem se tedy v daném případně dostaneme na číslo kolem 25 milionů.

A pojďme dál: Sdružení pro integraci a emigraci ročně získává na dotacích zhruba 8 milionů, z toho přímo z Česka kolem milionu, zbytek z Bruselu. Poradna pro integraci vykazuje dotace kolem 15 milionů, ve výroční zprávě cudně neupřesňuje, kolik od státu a kolik ze státem sanovaných evropských fondů. Multikulturní centrum Praha pobírá ročně od 9 do 13 milionů. Centrum pro integraci cizinců kolem 9 milionů. Z toho přímo od státu zhruba třetinu. Evropská kontaktní skupina pobírá cca 7 milionů, rovněž bez upřesnění zdroje. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva už cudně neužívá ve výroční zprávě pojem dotace, nýbrž „Zúčtování fondů“, ale jde o totéž. V daném případě přes 10 milionů z veřejného vemene. Zhruba dvojnásobek, tedy kolem 20 milionů ročně z veřejných zdrojů proteče také organizací Slovo 21. A samozřejmě na vrcholu pyramidy stojí bumbrlíček mezi NGO, Člověk v tísni, jehož půlmiliardový rozpočet také stojí z velké části na veřejných financích. Je mimochodem smutné, že za tolik peněz se nenajde v Člověku v tísni nikdo, kdo by byl s to dodržet zákon a zveřejnit výroční zprávu za rok 2013 – ta prostě není.

Zajímavé zjištění se vám naskytne, když jdete do střev těch absolutních čísel. Na co přesně jdou ty peníze. Inu, hlavně na mzdy těch, kdo v nich činí svá dobra.  Třeba Evropská kontaktní skupina vydá na mzdy 6 milionů při sedmimilionové dotaci. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva 7 milionů osobních nákladů oproti 10 milionům dotací. Multikulturní centrum Praha 5 z 9. Centrum pro integraci cizinců 6 z 8. Sdružení pro integraci a migraci 5 ze 7. Suma sumárum jde o velmi příjemný zdroj příjmů pro pár desítek jedinců, kteří se navíc mohou ohánět vzletnými slovy o lidských právech a záchraně životů.

Jestliže je tedy realita taková, že ročně jen na těchto pár organizací, zabývajících se migrací a uprchlictvím, vynakládá veřejný sektor téměř 100 milionů ročně (plus půlmiliarda Člověka v tísni), z čehož zhruba 80% jde na mzdy pracovníků těchto NGO, jak asi bude vypadat portfolio prostředků, které bude stát – opět pod soustředěným mediálním tlakem ze strany zainteresovaných NGO - chtít vynakládat nad tento rámec v souvislosti s aktuální situací ve válčícím světě?  Pak je třeba si položit otázku:  Komu to bude dobré a komu to bude sloužit?

P.S.
Jednu z odpovědí poskytne pohled na orgány některých NGO. Například předsedou správní rady Sdružení pro integraci a migraci je bývalý ministr vnitra Jan Ruml, předsedou členského výboru sdružení Slovo 21 je bývalý náměstek pražského primátora Vladimír Drábek atd.