Kardinál Dominik Duka tam hodlá vytvořit duchovní i turistický střed Čech. A možná nejen jich. Leč vzhledem  k našemu vztahu k víře a slábnoucí atraktivitě církví bych to víc viděl na zábavní park s honosnými kulisami než na  areál rozjímání a ušlechtilého umění.

Těšit se můžeme na pivovar, hospody, penziony a kulturní  centrum. Restaurovány by  také měly být místní památky. Nedá se ubránit srovnání s plánem někdejšího středočeského hejtmana Ratha, který chtěl učinit věhlasný střed Čech z Kutné Hory, dokonce včetně galerie a univerzity. Něco se povedlo, něco ne, každopádně Kutná Hora prokoukla.

Povznesení Staré Boleslavi však nemá  být projekt moci světské, nýbrž církevní. I když – opravdu?
Celá legrace by prý mohla vyjít na půlmiliardu. Ovšem zdaleka nejen z kapsy katolíků, kterým pomohly štědré restituce prosazené pravicovými vládami.

Vracejí se budovy, pole, lesy i vzácné předměty. Co se nedaří po dobrém, ženou církve a náboženské spolky přes  soudy. Čerstvě katolíkům připadl výjimečný obraz Madona z Veveří, vlastněný dosud Národní galerií. Poputují snad podobné skvosty do Boleslavi?

Účelně spravovat majetek není hřích!

Kromě toho stát vyplatí náhradu za 44% majetku v držení obcí, krajů nebo soukromníků ve výši 59 mld. Během třicetiletého období může suma zásluhou inflace vzrůst na 75 miliard. Při přepočtu peněz na jednoho  člena si nelze nevšimnout, že církev dávno nebyla v tak úžasné finanční kondici.

Do Boleslavi však  mají zamířeno především evropské dotace plus příspěvky státu a radnice. Kdyby se vše šikovně uchopilo, mohlo by jít o zajímavý podnikatelský záměr. A pak že jsou katolíci staromódní! Klasickým poutím dokážou dát nový kabát a přiblížit se tak moderním trendům, jakkoliv kardinál Duka dává přednost turistice svázané s „poznáváním vlastní kultury a tradice“ před turistikou „bezduchou a konzumní“.

Středočeši prohloubí spolupráci s katolickou církví

Otázkou zůstává, co české katolické špičky pohání. Otevírání se společnosti? To by potom Duka nezakázal konání dvou diskusí v rámci Prague Pride v pražské farnosti Tomáše Halíka. Jenže místo kostela Nejsvětějšího Salvátora třeba ve středu přednášce  americké řeholnice Jeannine Gramickové musela naslouchat napěchovaná velká aula Filozofické fakulty UK.

Spíš můžeme být svědky pokusu se uzavřít a v Boleslavi vybudovat symbolickou pevnost před vším odlišným. Mimo jiné  též před šířícím se islámem. V tom  může být cenným spojencem církve i politická reprezentace odprava doleva, jež má  zničehožnic národa, tradic a kultury plná ústa.

Papež František na to jde opačně. Hledá si cestu hlavně k lidem sužovanými problémy. K nim patří chudí, bezdomovci či běženci, ale i rozvedení nebo homosexuálové. Tento typ otevřenosti Duka napodobit neumí – a zjevně ani nechce. Nevyroste on nám nakonec ve Staré Boleslavi stínový Vatikán?